Nejnovější kandidatura Mirka Topolánka na příštího českého prezidenta nepochybně vyvolala významně zdvihnuté obočí u spousty našich občanů. Člověk s takovou minulostí českým prezidentem?
Snad nejzkorumpovanější premiér všech českých vlád, který byl přistižen při činu v Toskánsku při „náhodné přátelské schůzce“ se šéfem ČEZu a dalšími českými prominenty. Premiér, jehož ministři si kupovali fotbalové kluby a lukrativní nemovitosti jako housky na krámě. Premiér, který, jak si cvrlikají všichni vrabci na střeše, si zprostředkovaně řekl o miliardový úplatek za státní zbrojní zakázku. Úplatek, za který dnes sedí, respektive zase co nejdřív sedět nejspíš bude, jeho tehdejší nejbližší spolupracovník, Marek Dalík.
Proč se asi Mirek Topolánek, poté, co se po něm v politice na několik let slehla země, nyní tak vehementně pustil do boje o prezidentský úřad? O business mu nejspíš nejde. Ten mu přece jede. Není také divu, vždyť si ho měl za svého premiérování možnost dobře připravit. Jaká je tedy skutečná motivace Mirka Topolánka?
Co když je to opravdu Dalík? Dalík, kterému Topolánek slíbil absolutní krytí a beztrestnost „…S Tebou, Marku, stojím a padám i já….“, vzpomínáte si? Marek Dalík měl být prostě chráněn před jakoukoli újmou nebo sankcí a nějak se to nepovedlo. Dokonce již „slasti“ výkonu trestu, byť jen nakrátko, okusil. Nyní mu však hrozí podstatně delší pobyt za mřížemi.
Kdyby se ale Mirek Topolánek skutečně stal prezidentem, nic by mu nebránilo dát svému nejbližšímu příteli a spolupracovníkovi také prezidentskou milost. A poté, třeba jako kompenzaci za prožité vězeňské útrapy, jej vyzvednout na prezidentský piedestal coby svého kancléře? To by byly teprve provize. Spekulace? Možná ano, možná ne….
Paradoxně však Mirek Topolánek nemá nijak významnou podporu u své vlastní strany, ODS. Vedení ODS totiž prohlásilo, že svého kandidáta na prezidenta, po rezignaci senátora Kubery, nepostaví. Opět jasná ukázka toho, že se ODS ani za mák nehodlá podílet na vedení této země. Nechápu ale potom, proč se vůbec tato strana účastnila voleb.
Vedení ODS se opakovaně vyjádřilo, že do vlády s Andrejem Babišem a jeho ANO nepůjde. Nikoli z důvodů programových, tam by se kompromis našel, nýbrž kvůli výhradám k jeho osobě. Myslím si, že emoce a osobní sympatie či antipatie do politiky nepatří, ale dobře. Stejně tak však ODS odmítla, aby Andrej Babiš postavil menšinovou vládu s odborníky. A to už je zásadně špatně! Kde je státotvornost této strany? Kdo tedy má vládnout příští 4 roky téhle zemi, když bez hnutí ANO fakticky nikdo jiný nemá šanci smysluplnou vládu postavit?
ODS, je, zdá se spokojena se svými 11% (mívala však kdysi přes 30%). Nakonec, jsou za ně od státu slušné peníze, že? Myslím si ale, že to stávajícímu vedení ODS poté, až ANO postaví menšinovou vládu a začne vládnout bez nich, straničtí bossové z regionů pěkně spočítají. A pokud ne, tak voliči v příštích volbách docela určitě.
Ale abych jenom nekritizoval, myslím si, že funkční vláda, která by měla šanci pracovat celé příští 4 roky, by měla vzniknout na formátu ANO + ODS + například Starostové. Jejich programy se dostatečně shodují a měla by i pohodlnou parlamentní většinu. Zároveň by třetí subjekt eliminoval dominantní postavení ANO. A obsazením klíčových ministerstev jako Vnitra, Spravedlnosti nebo třeba Zemědělství jinými stranami než ANO by zároveň odpadly i výhrady vůči osobě Andreje Babiše.
