Nechybělo mnoho a projekt se vůbec nemusel realizovat. Vedení města jej chtělo odložit k ledu a svůj názor změnilo teprve po naléhavých intervencích. Moc mě proto těší, že se nyní posunul do další fáze: město ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje a za podpory městských částí připravuje pozemky, na kterých bude výstavba probíhat.
Za současného volebního období se podařilo prosadit spoustu důležitých změn, a když už jsem se dal do vzpomínání, dovolím si připomenout ty nejvýznamnější z nich.
Obrovským krokem vpřed byl vznik Pražské developerské společnosti. Jejím hlavním současným úkolem je připravit městské pozemky pro výstavbu obecních bytů, která bude probíhat formou PPP, tedy na základě spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Pilotní projekt by měl přinést přibližně 1380 nových městských bytů. Co se týká nově vzniklých institucí, poněkud rozpačitý jsem naopak ze vzniku Městské nájemní agentury, která zprostředkovává pronájem bytů v soukromém vlastnictví lidem v bytové nouzi. Protože příliš velký zájem ze strany majitelů bytů pravděpodobně nelze předpokládat, nejsem si jist, nakolik se městu tento projekt vyplatí. Důležitým systémovým počinem bylo také sepsání Metodiky kontribuce developerů, která nastavuje jednotná pravidla pro spoluúčast developerů na výstavbě a opravách škol, školek, hřišť, poliklinik a dalších prvků občanské vybavenosti. Jsem nicméně toho názoru, že ještě systémovějším řešením by byla úprava zákona o rozpočtovém určení daní tak, aby se například část z DPH odvedeného developery vracela přímo samosprávám, na jejichž území výstavba proběhla. Dalším dokumentem zaměřeným na zlepšení dostupnosti bydlení v metropoli je Strategie rozvoje bydlení. Něco takového městu dlouho chybělo, škoda jen, že si její tvůrci kladou v oblasti bytové výstavby cíle natolik malé, že prohlubování bytového manka nezastaví. Aktivity vedení Prahy se ale neomezují pouze na samotné hlavní město: Pouze zásluhou radních se do hry vrátil návrh na regulaci krátkodobých pronájmů, kterým se bude zabývat nová sestava Sněmovny. Spousta pozitivních změn se odehrává také na lokální úrovni. U nás na Praze 11 se například podařilo zachránit Hotel Opatov – dvojče bývalé ubytovny Sandra, kterému hrozila demolice. Magistrát, který je jeho vlastníkem, nakonec pod tlakem uznal, že nejlepším řešením bude budovu opravit. Na zahájení rekonstrukčních prací se nicméně stále čeká...Jednou z posledních novinek je chystaná úprava Trojmezí – dlouho neošetřované zelené plochy ležící mezi zástavbou Prahy 4, 10, 11 a 15. Rada hlavního města toto pondělí rozhodla o zadání krajinářské studie Institutu plánování a rozvoje Prahy. Cílem je příprava projektu, který nevzhlednou lokalitu promění v místo pro aktivní odpočinek Pražanů.
Věci se daly do pohybu a i když hmatatelné výsledky uvidíme (a zabydlíme) teprve v budoucnu, dovolím si být opatrně optimistický. Spousta důležitých úkolů ale na svou realizaci teprve čeká – namátkou schválení metropolitního plánu, který naváže na způsob plánování z dob největšího rozmachu města. Je velmi pravděpodobné, že současné vedení Prahy o něm už rozhodnout nestihne. Je proto důležité, aby v nastoupeném trendu pokračovali i nástupci dnešních radních. Která ze jmenovaných změn je podle vás pro Prahu nejpřínosnější a proč 
Těším se na vaše komentáře a diskuzi pod tímto příspěvkem
.
