Obě strany se dohodly o ukončení vojenského konfliktu za podmínek, že Krym zůstane ruský (byť Ukrajinou nebude jeho přičlenění k Ruské federaci oficiálně uznáno), obě země uznají existenci samostatné Doněcké a Luhaňské republiky a že Ukrajina přijme status neutrality, tj. nevstoupí do NATO, nicméně bude moci jednat o vstupu do EU.
Jediným ne zcela vyjasněným bodem zůstávaly garance pro případ napadení Ukrajiny, ale i zde byly strany blízko dohody. Západní média včetně ulhaného Alexe Švamberka ze Seznamu píší, že problém tkvěl v tom, že Ukrajina nechtěla, aby jedním z garantů bylo Rusko. Ve skutečnosti však šlo o to, že tyto garance odmítly poskytnout západní velmoci, které ústy Borise Johnsona Zelenskemu sdělily, že s Ruskem nic podepisovat nebudou a že Ukrajinu plně vojensky i finančně podpoří až do finálního vítězství nad jadernou velmocí.
Takže abychom si to shrnuli:
1) Západní média včetně těch našich nám dva roky tvrdila, že žádná dohoda nikdy neexistovala.
2) V posledních měsících přišli tito pisálci s tím, že tedy dohoda nějaká byla, ale nebyla nijak konkrétní, a že jednání ukončilo objevení masakru v Buče (dle dokumentů New York Times je však zcela zřejmé, že jednání pokračovala i po objevení mrtvých těl v Buče, tudíž nám pokrokoví žurnalisté lhali znovu).
3) Po zveřejnění článku na NYT upravili svoji verzi pravdy potřetí, tedy že dohoda byla, že byla zcela konkrétní a že Ukrajina od ní odstoupila kvůli tomuto spornému bodu. Což je jen další varianta lži, kterou se nám snaží naservírovat.
Skutečnost je prostá - dohoda byla, Rusové i Ukrajinci ji chtěli a už dva roky jsme mohli mít v Evropě znovu mír. K podepsání dohody nedošlo na základě tlaku Západu, jenž prostřednictvím svého emisara Borise Johnsona donutil Ukrajinu od jednacího stolu odejít, a hodil ji tak pod kola válečné mašinerie. A s ním potenciálně i celou Evropu.
Statisíce lidí nemusely zemřít, Ukrajina nemusela být napůl zničená a napůl rozprodaná a neměla by problém udržet Záporožskou a Chersonskou oblast, které nyní Rusko v novém návrhu mírové dohody nárokuje.
Místo toho tečou po Donbasu hektolitry zbytečně prolité krve, my všichni jsme ze svých peněz zaplatili desítky miliard za zbraně, náboje a granáty, které nepřinesly ani sebemenší posun k míru, a aby toho nebylo málo, tak NATO aktivuje jaderné zbraně, Dánsko vyzývá své občany, aby si nakoupili zásoby jídla, pití a jódových tablet a srbský prezident Vučič varuje před tím, že tady do tří až čtyř měsíců realisticky může vypuknout konflikt celoevropských rozměrů.
To vše jen proto, že v dubnu 2022 si mocní muži Západu přáli ve válce pokračovat. A při prosazování svých mocenských a finančních zájmů neváhali Ukrajinu obětovat a znemožnit jí dosažení míru.
Tihle lidé teď mají dvě možnosti. Buď uznat porážku a dohodnout mír za ještě horších podmínek, než byly na stole před dvěma lety, nebo hnát konflikt až do naprostého kataklyzmatu a obětovat po Ukrajině i celou střední a východní Evropu.
Jak myslíte, že se rozhodnou?