Tak se zdá, že nás čeká nejen mimořádně teplý začátek jara, ale asi i pořádně bouřlivý. Přispívá k tomu i větrání šuplíků ve zpravodajských službách, v soukromé špiclovací agentuře a v redakcích různých médií.
Je to zvláštní sitcom, který nám předvádí náš establishment. Příliš k smíchu to ale není. Předhánění se ve vzájemném trumfování. Kdo za co může? Kdo je větší pašák? Která vláda kradla více?
Čtvrteční akce tzv. Holešovské výzvy komentují v domácím internetovém prostoru různí glosátoři. Mnozí z nich mají jedno společné - nebyli u toho osobně. Jejich hodnocení vychází z mediální interpretace a často jen z apriorního postoje.
Vzpomínáte na ta hesla po listopadu 1989? Svoboda. Demokracie. Svobodné volby. Parlamentní demokracie. Konec vlády jedné strany. Návrat do Evropy.
Dobrý den, dnes místo tradičního textu zařazuji odpovědi na otázky jednoho mého přítele a pravidelného čtenáře. Předem děkuji za Vaše reakce.
Často si kladu otázku, zda je produkce naší tzv. politické elity dána jen její nekompetentností či spíše jejím pevným ukotvením v zákulisních strukturách, které ovládají tento stát. Domnívám se, že jde o mix obého. A to je ta nehorší možná varianta.
Frustrace. Obava z nového. Existenční strach. Staré neplatí. Současnému nevěříme. Budoucího se obáváme. Atmosféra houstne. Odklánění veřejných zdrojů pokračuje vesele dál. Milosti se rozdávají podle libosti.
Nejprve trocha teorie. Ottova všeobecná encyklopedie – heslo: korupce. Korupce – úplatkářství. Zneužití veřejných zdrojů či postavení pro vlastní obohacení.
Před několika měsíci prohlásil prostořeký místopředseda vlády Schwarzenberg, že ČEZ financoval všechny parlamentní strany. Jeho výrok zapadl v záplavě mnoha dalších.
Česká televize odvysílala opakovaně příchod ministra financí Kalouska do útrob budovy zpravodajství při prvních lednových Otázkách Václava Moravce. A byly to obrázky vskutku poučné.
„Teďka stojí za tebou gorila“, zpívá ve své úspěšné písni skupina Brutus. Možná že si tuto píseň nyní pobrukují i slovenští politici, finančníci a novináři. A určitě nebudou mít na mysli své případné tělesné strážce.
V posledních několika týdnech bylo na adresu Václava Havla řečeno a napsáno mnohé. Některé komentáře se týkaly i toho, jak se rozloučení s Václavem Havlem zhostil jeho nástupce Václav Klaus.
Události, jež sledujeme od nedělního poledne, jako reakce na úmrtí Václava Havla, mají různé podoby. Od těch brutálních, anonymních, nenávistných zvratků až po teatrální adorace modly.
V době konjunktury naše země plýtvala a nemravně ztrácela zdroje. V době začínající krize nešetřila. Teď už není zbytí.
Kdo? Ti, které si platíme ze svých daní. Ti, kteří se tváří, že řídí tento stát. V čí prospěch? Odpovězte si sami.
Verva, s níž se pustila vlivná média (a nejen ona) do Andreje Babiše, má sílu tornáda. Proč? Odpověď je nasnadě.
Vážený pane Petře Nečasi, v záplavě jiných témat a výroků téměř zapadlo Vaše prohlášení o těch, kteří dnes kritizují korupci. Vyjádřil jste se v tom smyslu, že jsou jako partyzáni v roce 1945.
V roce 1944 vydal americký ekonom rakouského původu Ludwig Edler von Mises knihu „Byrokracie“. Popisuje v ní děje a souvislosti v jiné zemi, v jiné době, ale i dnes, a možná právě dnes, je jeho text až mrazivě aktuální.
Vážení a milí signatáři Výzvy NEO 2011, dnes bych se s Vámi rád podělil o jednu novinku a o jednu úvahu. Tou novinkou je zpráva o vydání mé čtvrté knihy. Jmenuje se „Jak (ne)dělat dějiny“.
Husí téma nás neopustilo ani po tradičním svatomartinském hodování. Alespoň podle hlasitého kejhání mnoha potrefených hus na české politické pavlači to tak vypadá. Jde o reakci na nedělní televizní vystoupení podnikatele Andreje Babiše.
