S blížícím se pětadvacátým výročím Listopadu 1989 se Václav Klaus pustil s neutuchající vervou do přepisování nejen vlastního příběhu, ale i moderních dějin naší země. Činí tak zcela vědomě a cíleně.
Dnešní prezident a včerejší prezident republiky mají mnoho společného. Opět nám to předvedli v posledních několika dnech. Oba jsou to egocentrici. Oba jsou živoucími relikty minulosti. Oba nedokážou vážit slova dříve, než je vysloví.
Termín oligarchie má svůj původ v řeckém slově oligos – málokterý. Oligarchie je forma vlády, při níž státní moc patří několika osobám nebo nevelké skupině lidí (většinou ekonomicky velmi silných). Bývají označováni jako vládnoucí skupiny.
Přesně měsíc před pětadvacátým výročím 17. listopadu 1989 se v konferenčním sále České národní banky uskutečnila konference, která hledala odpověď na otázku „Co je to český národní zájem?“. Konferenci pořádaly Lidové noviny.
„Babišismus“ je starý tradiční systém klientů, jak ho zrodila republika ve starém Římě. Spojoval plebeje s patriciji.
Za posledních dvanáct měsíců jsme absolvovali předčasné volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, volby do Evropského parlamentu a teď volby komunální a senátní, které ukončí jejich následující druhé kolo.
V rozhovoru v Babišových Lidových novinách ze dne 7.10. prohlásila Adriana Krnáčová,že voliči v Praze budou muset dobře volit, aby nemusela z pražské radnice po volbách zmizet.Jinými slovy–„buď budu primátorka s převahou v zastupitelstvu anebo nic!"
V neděli večer jsem byl v pražském Divadle bez zábradlí na představení „Římské noci“. Je to strhující podívaná o vztahu slavné italské herečky Anny Magnani a amerického dramatika Tennessee Williamse.
Včera večer jsem odmítl sledovat aktuální dění našeho světa na internetu i v televizi. Našel jsem raději v knihovně své oblíbené aforismy Gilberta Keithe Chestertona (1874 – 1936). Rád se s Vámi o některé podělím. Hodnocení ponechám na čtenáři.
Jaký máte názor na euroatlantickou dohodu TTIP? Nebojíte se arbitráží, které američané ůspěšně používají.
Náš neznámý se narodil v roce 1969. Vyrůstal v osamocené hájovně na jihu Moravy. Otec pracoval jako polesný. Syn se staral o stádo ovcí. V té době studoval na bučovickém gymnáziu. Tam se seznámil s dnešním předsedou vlády, který odmaturoval v roce 19
Okurková sezóna má své zákonitosti. Konzumenti informací mají pauzu. Rozmarné léto vybízí k jiným tématům, než je například nudná a dokonce odpudivá politika.
Vážený pane ministře, do Vámi řízeného ministerstva spadá i odbor všeobecné správy (oddělení občanskoprávní), který mimo jiné uděluje registrace politickým subjektům.
No vážně – komu vlastně patří dnešní svět? Dvěma nejmocnějším rodinám Rothshildů a Rockefellerů a jejím spřízněným bankéřům z Wall Streetu? Nebo největším věřitelům – čínským držitelům státních dluhopisů skoro všech zemí zbytku světa?
Politika ovlivňuje ekonomiku a naopak, platí to v různých modifikacích všude na světě. Platí to pochopitelně i u nás. A vůbec nejde jen o nějaké malé kmotříky, ale o opravdu velké hráče.
„Ano, bude líp. Stát musí fungovat jako fungující Agrofert. Nejsme jako politici – makáme. Uděláme pořádek. Odstraníme ten „matrix“, který tady zničil krásnou zemi. Češi jsou šikovní, jenom jim vládla nemehla,…“ Vzpomínáte?
Vy budete letos někde/někam kandidovat?
Proč zrovna u nás a na Slovensku byla propastně nejnižší volební účast ve volbách do Evropského parlamentu? Někteří z toho mají dokonce škodolibou radost. Prý je to vzkaz EU – „Jděte do háje! Nezajímáte nás!"
Co se to vlastně v bývalém Československu ve druhé polovině listopadu 1989 odehrálo a jakou to mělo případnou souvislost s naší stále nenalezenou společně sdílenou národní identitou?
Stát založen na národním principu by asi měl mít něco jako společně sdílenou národní identitu.
