První hesla sametové dohody o regulovaném převzetí moci byla o našem návratu do Evropy, o vládě odborníků a o tom, že nejsme jako oni. Ti oni se pak elasticky přejmenovali na my.
Téměř ve všech manažerských a marketingových poučkách se dočtete, že charisma je klíčovým předpokladem k vůdcovství. Jenže samotné velké charisma ještě není automatickou zárukou rozumu či dokonce sociální inteligence.
Média na nás chrlí záplavu informací i řízených sdělení na objednávku. Nezasvěcený konzument se v tom utápí a tápe. Je předvolební čas, tudíž je pro zdatné manipulátory nanejvýš vhodné vše zrelativizovat a posouvat pozornost obecenstva dle potřeby.
Ano, světu vládnou věřitelé. Je to vlastně přirozené. Oni přeci platí. A kdo platí, ten, jak známo, rozhoduje. Nemusí jít vždy pouze o finanční závazek, nýbrž i o protislužbu. Protislužbu nejrůznějších druhů a forem.
V izolaci? V ilegalitě? Nevím, ale každopádně v menšině, která netvoří hybnou sílu současné české společnosti. Ve vyspělých zemích střední třídu charakterizují některé typické znaky a hodnoty.
Takže „hlavu vzhůru!“, směle a nebojácně k urnám. Čeká tam na nás mimořádně pestré menu. Můžeme volit kající se hříšníky, spící aristokraty, radikální nováčky, milovníky starých pořádků, bojovníky za práva skupinových zájmů a hlavně nastrčené figury.
Základním rysem české politiky je všudypřítomná vzájemná nesnášenlivost. A trvá to již dosti dlouho. Produktem této nesnášenlivosti je poněkud odpudivá spleť, která připomíná spíše skládku nebezpečného odpadu.
Tak, a máme to tady zase. Parlamentní volby. Prý svátek demokracie. Prý si zaručeně zvolíme lepší budoucnost. Usměvaví, krásně vyretušovaní, noví, či spíše staronoví, hrdinové nám budou slibovat vše, co hrdlo ráčí.
I. 11.7. vydala společnost Sanep nová čísla aktuálních volebních preferencí s těmito výsledky:
Nejvyšší patra domácí politiky jsou pro diváky (a bohužel i nechtěné konzumenty) nesrozumitelná a někdy i nepochopitelná. Zcela se z nich vytratil veřejný zájem. Připomínají spíše brazilskou telenovelu a občas i béčkový horor.
Ve čtvrtek 26. 6. 2013 zemřel ve švýcarském Lucernu úspěšný americký podnikatel s ropou a nemovitostmi Marc Rich, který před berním úřadem a obviněním z nelegálního obchodování s Irákem emigroval v 80-tých letech minulého století z USA do Švýcarska.
Jste pane Havlík alespoň trochu optimista,že by mohlo dojít k pozitivním změnám.Když vidím ten neskutečný bordel ve všem...
Musím konstatovat,že vaše příspěvky a v nich uvedené názory naprosto korespondují s tím ,jaký mám názor na vývoj od roku...
Prezident Zeman zvolil neobvyklé řešení v neobvyklé situaci. To ovšem ještě vůbec neznamená, že je fašistou, který nerespektuje ústavu. Jisté je prozatím pouze to, že nevyhověl Kalouskovi.
Vrchní ředitelka Petra Nečase teď přemýšlí o své kariéře v ostravské vazební věznici. Její story dobývá svět. Tragikomický rozměr je zaručen údajným milostným trojúhelníkem.
Přírodní katastrofy jsou vždy tvrdou zkouškou pro všechny, které její dopady zasáhnou. Platí to i při povodních. A to, o to více, neboť voda je živel, který nelze nikdy zcela zkrotit.
Co podnikáte pro to, aby jste vstoupily do parlamentu v roce 2014. Jen doufám, že nebudete druhé veverky a nebo slidem ( slizká demokracie ).
- Poslední akce Holešovské výzvy zapůsobila jako karikatura občanských iniciativ, že by záměr? Hněv není program.
V jednom textu spisovatele a psychiatra Maxe Kašparů byla i zajímavá pasáž, která výstižně charakterizovala naší současnost. „Žijete v zemi, kde nic není hanba.“ Těmito slovy zhodnotil student z Asie svůj roční pobyt v České republice.
Ústavní soud rozhodl o zastavení řízení ve věci žaloby na bývalého prezidenta republiky Václava Klause z velezrady, což je ústavní delikt a nikoliv trestný čin vlastizrady, jak bývá často úmyslně zaměňováno.
