Milý Eriku, s velkým zájmem jsem si přečetl Váš text (www.aktualne.centrum.cz) o českých kmotrech, respektive o pěti rodinách, které prý ovládají Česko. Rozvedl jste v něm některá témata, o nichž si spolu občas povídáme.
Těžko, přetěžko se v této nejisté době hledá alespoň elementární názorová shoda. Existuje snad jen jedna jediná. A sice ta, že se něco musí změnit, že je mnoho věci a dějů nasměrováno jaksi nedobře.
Komentovat každodenní pomíjivosti domácí politické scény je zbytečné. Ony se komentují samy. V různých médiích nalézáme mnohé analýzy, postřehy atd., které vycházejí z pozic toho či onoho tábora.
1.Lidé se dnes u nás s oblibou dělí na levičáky a pravičáky, kam se řadíš ty? Lidé se odjakživa dělí na různé skupiny a kategorie. To není nic nového. Já jsem toto téma důkladně rozvedl ve své poslední knize „Jak (ne)dělat dějiny“.
Pánové Vondra a Novák nemají s kauzou ProMoPro vlastně nic moc společného. To je snad každému jasné.
Letní vánek Topolánek nasál čerstvý jarní vítr a pustil se do své ODS. Prý je málo pravicová.
A třeba - proč se nepoučit u Irů, - zatím zřídit tribunály (nikoli trestní) víc kvůli bilanci neřádstev, - a zkusit po vzoru Slováků pořídit audity? Nejen pro uspokojení novinářských ambicí ale jako měřítko dvacetiletých hrůz - a varování potomků!!! Zastupitel
„Stát je špatný hospodář. Občanská společnost je nebezpečná. Vůli lidu reprezentují jen silné a vlivné politické strany a jejich Prezident. Tečka.“
Za posledních sto let se žádná generace v Čechách nenarodila a nezemřela ve stejném režimu. Změny režimu znamenaly i nová dogmata a věčná srovnávání a vyrovnávání se s minulostí. Přinesly i časté emigrace, a to i početných klíčových elit země.
Tzv. politická elita, což jsou vlastně dočasní správci našich daní, odhaluje své vnitřnosti. Moc hezká podívaná to tedy není. Jejich problém však, zdá se, není v tom, že se někdy něco stalo, ale že se to provalilo ven.
Tak se zdá, že nás čeká nejen mimořádně teplý začátek jara, ale asi i pořádně bouřlivý. Přispívá k tomu i větrání šuplíků ve zpravodajských službách, v soukromé špiclovací agentuře a v redakcích různých médií.
Je to zvláštní sitcom, který nám předvádí náš establishment. Příliš k smíchu to ale není. Předhánění se ve vzájemném trumfování. Kdo za co může? Kdo je větší pašák? Která vláda kradla více?
Čtvrteční akce tzv. Holešovské výzvy komentují v domácím internetovém prostoru různí glosátoři. Mnozí z nich mají jedno společné - nebyli u toho osobně. Jejich hodnocení vychází z mediální interpretace a často jen z apriorního postoje.
Vzpomínáte na ta hesla po listopadu 1989? Svoboda. Demokracie. Svobodné volby. Parlamentní demokracie. Konec vlády jedné strany. Návrat do Evropy.
Dobrý den, dnes místo tradičního textu zařazuji odpovědi na otázky jednoho mého přítele a pravidelného čtenáře. Předem děkuji za Vaše reakce.
Často si kladu otázku, zda je produkce naší tzv. politické elity dána jen její nekompetentností či spíše jejím pevným ukotvením v zákulisních strukturách, které ovládají tento stát. Domnívám se, že jde o mix obého. A to je ta nehorší možná varianta.
Frustrace. Obava z nového. Existenční strach. Staré neplatí. Současnému nevěříme. Budoucího se obáváme. Atmosféra houstne. Odklánění veřejných zdrojů pokračuje vesele dál. Milosti se rozdávají podle libosti.
Nejprve trocha teorie. Ottova všeobecná encyklopedie – heslo: korupce. Korupce – úplatkářství. Zneužití veřejných zdrojů či postavení pro vlastní obohacení.
Před několika měsíci prohlásil prostořeký místopředseda vlády Schwarzenberg, že ČEZ financoval všechny parlamentní strany. Jeho výrok zapadl v záplavě mnoha dalších.
Česká televize odvysílala opakovaně příchod ministra financí Kalouska do útrob budovy zpravodajství při prvních lednových Otázkách Václava Moravce. A byly to obrázky vskutku poučné.
