Ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze pan Jiří Růžička prohlásil v nedávném televizním rozhovoru, že u nás máme vyrabovanou morálku a vyrabovanou ekonomiku, a že bychom o to více měli dbát na růst našich talentovaných dětí.
Na první pohled to tak možná nevypadá, ale žijeme v turbulentní době, v níž dochází k novému přeskupování mocenských pozic.A to na mnoha úrovních,v různých částech dnešního neklidného světa, včetně našich domácích reálií. Jistě to zaznamenáváte také.
Teoreticky asi ano. Posuďte sami. Podle Čl. 1 Ústavy ČR je Česká republika svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát, založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.
Ve svém posledním blogu jsem se zamýšlel nad sílou peněz (a těch zaručeně správných informací), která dokáže ovlivňovat administraci státu, tvorbu a uplatňování zákonů a vlastně téměř vše.
Asi každého z nás občas napadne otázka, kdože to vlastně drží otěže moci. A to nejen u nás. Obecně platí, že jsou to ti, kteří mají peníze, zdroje, vliv a v neposlední řadě informace.
Outsourcing znamená, že firma vyčlení různé podpůrné a vedlejší činnosti a svěří je smluvně jiné společnosti, čili subkontraktorovi, specializovanému na příslušnou činnost.
Zdá se, že s příchodem opravdové zimy se přiblížil i čas nástupu nové vlády. Média nám postupně představují adepty na ministerské posty. Souběžně s tím nám odcházející vláda v demisi předvádí své rozlučkové eskapády.
V každé svobodné komunitě, v každé svobodné společnosti a v každé době jde o to, jak co nejlépe sladit různorodé zájmy, tužby a potřeby jedinců a skupin. K realizaci těchto záměrů slouží v demokratické společnosti volby, které určí ty, jež pak spravu
Nezvykle teplá zima otevřela nový rok. Pro Českou republiku to bude již pětadvacátý od roku 1989. Místo hodnocení či komentování toho či onoho jsem dnes vybral pár čerstvých témat ze zahraničních médií.
V některých policejních útvarech a u některých státních zástupců začal intenzivní předvánoční úklid. Došlo i na dlouho zamčené spodní šuplíky. Návštěva centrály ČEZ je jistě zajímavá věc.
Na 8. prosince připravila televize Prima pro své diváky opožděnou mikulášskou nadílku. Do své nedělní Partie však nepozvala čerta s andělem, ale pro jistotu rovnou dva čerty. Jednoho Lucifera a jednoho Kleofáše. Efekt byl zaručen. Bály se nejen děti.
Česká národní banka je přeceňovaná i podceňovaná zároveň. Je tajemná, záhadná a někdy až démonická. Dokonce se někdy zdá, že žije v jiném světě, mimo čas a prostor, v němž žijí ostatní.
Některá slova svým častým nadužíváním působí již jen jako bezobsažná hesla z plakátů. Platí to o krizi, o korupci, o změně a bohužel to platí i o demokracii.
V pondělí čtvrtého listopadu se rodina, přátelé a známí rozloučili ve Velké obřadní síni Strašnického krematoria s Ferdinandem Havlíkem. Bylo mu 85 let.
Než se pustíte do čtení návodu toho, jak a z čeho připravit vítězný volební dort, tak si nejprve připomeňte inspirativní pohádku Josefa Čapka o tom, jak to dopadlo s dortem, který připravili pejsek s kočičkou.
Čas od času se objevují v úvahách různých pozorovatelů společenského a politického dění teze o tom, že prožíváme únavu z demokracie, že sledujeme i na západ od nás krizi sociálního státu atd.
Švýcarská prokurátorka Graciella de Falco Haldemannová nastavila České republice nemilosrdné zrcadlo. Střepy tohoto zrcadla jsou rozesety do všech koutů naší malebné vlasti.
Dnes mi volal jeden dávný přítel, který z uctivé vzdálenosti sleduje dění v České republice. A jeho první otázka byla - „Ten Klaus se již dočista zbláznil?“ Řekl jsem mu, že na to není jednoznačná odpověď.
Včera jsem jel tramvají téměř přes celé město. A nechtě jsem vyslechnul zajímavý rozhovor dvou hlučných expertů z reklamní branže.
Minulý týden se nechal slyšet pražský primátor Hudeček, že jeho Dopravnímu podniku hrozí v brzké době finanční kolaps. Důvodem je především krajně nevýhodný kontrakt, který uzavřela Praha s plzeňskou Škodou Transportation.
