Měl by být Poche ministrem zahraničí?
Reakce na facebookovém profilu na slova Jaroslava Bašty.
Reakce na facebookovém profilu na slova Jaroslava Bašty.
Jdeme rozhodovat o dalších letech i delší budoucnosti. Není to rozhodování jednoduché, už proto, že v parlamentních volbách nelze volit „napříč" kandidátkam.
Na pozadí tak zásadního volebního tématu, jako je osm uprchlíků v České republice, se odehrávají i diskuse o dvou marginálních záležitostech: mzdách a robotizaci. První (zásadní) téma odvážně tepe celý zástup politiků a médií.
Sociální sítě jsou plné apelů na zachování českých tradic a potřebu záchrany národní identity.
Normálně píšu blog ke konci školního roku na konci školního roku. Tentokrát jsem si dala pár dnů navíc. Potřebovala jsem trochu vychladnout. Dva roky velmi sympatického vývoje školství se během pár týdnů nějak divně zadrhlo.
Kariérní řád je sice pod palbou kritiků, ale pořád platí, že to je dobrá věc. A stejně tak platí, že se kolem něho nashromáždilo mnoho tvrzení, která jsou nepravdivá či zavádějící.
Když Senát vrátil poslancům novelu zákona o pedagogických pracovnících obsahující kariérní řád, nevypadalo to samo o sobě jako problém. Vždyť většina navržených změn je vlastně „ku prospěchu“ učitelů. Přece mají dostat víc peněz!
Velikonoce nás znervózňují. Ostatně – Vánoce také, ale Velikonoce více. Oba sváteční časy jsou tady s námi více než tisíc let a v jistém smysl ještě déle, ale stejně má tato společnost problém se s tím nějak vyrovnat.
Sjezd ČSSD přinesl zajímavý fenomén. Stejně, jako jsou u nás statisíce fotbalových a hokejových trenéru, objevily se tisíce politologů. A ti všichni tvrdí, že když delegáti sjezdu nevyměnili vedení strany, projede ČSSD volby.
Aristoteles ve své Poetice říká, že jsou jisté hranice, které v dramatu nelze překročit. Moje maminka to shrnula do lakonického „Vodcamcaď pocamcaď.“ Naše doba má ještě lakoničtější „Tady někomu přeskočilo.“
Škola není jenom budova. Dokonce ani jenom budova s lavicemi, tabulemi. Dokonce ani jenom budova s lavicemi, tabulemi, žáky či studenty a učiteli. Škola či mateřská škola jsou základní kameny místní komunity.
Zavedení kariérního řádu do základního a středního školství postupuje a to je samozřejmě signál pro všechny, kdo mají pocit, že právě oni by vedli ministerstvo školství daleko lépe. Na dohled se tak rýsuje úplná tsunami kritiky.
Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení vládní návrh zákona o pedagogických pracovnících z dílny ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Samozřejmě se nechci tvářit a pochopitelně nechci tvrdit, že kdyby bylo v české politice více žen, bude naše země tip top a nejlepší na světě.
Ředitel Základní školy ve Stonavě na Karvinsku zakázal dětem mobilní telefony. Nejen během hodin, což je snad jasné. Zákaz platí po celou dobu vyučování. Podle mne správný postup. Ve škole se děti mají soustředit na školu...
Školní rok začíná. Je to první rok, kdy platy učitelů i dalších zaměstnanců ve školství vzrostou hned od září a ne až od ledna. A také rok, od kterého by měla začít skutečná platová revoluce v resortu.
Je to paradox, který se ukazuje ve sdělovacích prostředcích. Noviny jsou plné zpráv o chybějících soustružnících, pekařích, nástrojářích, o tom, že nejsou lidé do továren. Ale co se školství týká, tak diskuse běží o maturitách.
Maturitas značí česky „zralost“. Maturita tedy správně dokládá určitou komplexnost studenta, povětšinou chápanou jako doklad jeho „zralosti“ studovat vysokou školu. V našich krajích se z ní však stala jakási samozřejmost.
Nikdo nerozumí všemu. Ani Miloš Zeman. Prezident této země není odborník na školství, což lze odpustit, protože – jak bylo řečeno – nikdo nerozumí všemu.
Případ pražské střední průmyslové školy šikanované profesorky angličtiny vzedmul emoce včetně volání po silných a rychlých opatřeních. Vedení školy bylo odvoláno, k smutnému případu bylo mnoho řečeno. Začíná zavírání vody.