historik, publicista a editor revue Střípky ze světa
A „neměla dokonce ani žádný plán A“, říká řecký levicový ekonom Dimitris Kazakis v interview s americkou revue Truthout. Sjednocená lidová fronta, již vede, není velká. O to víc berou Kazakise publikum i média.
„Zákon o půjčce a pronájmu“ („Lend-Lease Act“) byl přijat – má to v názvu – „na podporu obrany Spojených států“ („An Act to Promote the Defense of the United States“). Dvě židle, na nichž seděl, analyzuje Jevgenij Spicyn.
Camp David hostil bizarní slet. Bílého domu a arabských monarchií. Strach, co prý mají z „íránských atomových zbraní“, je jen tlach. Oč kráčí, píše Bruce Gagnon, koordinátor Globální sítě proti zbraním a jaderným silám v kosmu:
Putin to řekl natvrdo až letos 26. dubna. CIA podporovala čečenské a kavkazské teroristy už od počátku 90. let. Z neruských zdrojů to zdokumentoval William Engdahl, americký vědec se švédskými kořeny. Už roky žije ve Frankfurtu.
„Koukněte na tohle video.“ „Celou hodinu a dvacet minut.“ A „položte si otázku, zda dělá Washington dobře, když nás tlačí do konfliktu s Ruskem“, apeluje Paul Craig Roberts. Video je z letošní přehlídky na Rudém náměstí.
Stavět do latě Hujery, vládnoucí „nové Evropě“ v cizím zájmu, zvládá Brusel levou zadní. S tím, co jde po krku celé Evropě, si však rady neví. Z cizího pysku čte totiž sám. Za fasádu třeskuté nesvéprávnosti nahlíží Thierry Meyssan.
Kyjev, anektovaný z vůle „Fuck the EU!“, už zakázal i pojem „Velká vlastenecká válka“. Vox populi mu to vrátil stylem, který si za rámeček nedá. Rovnou v metropoli. A na Den vítězství. S očitým svědectvím přichází Ilja Romašin.
Letos je 9. květen, píše The Saker z Ameriky, „skutečně historickým dnem. Západ moskevskou přehlídku ke Dni vítězství poprvé bojkotuje, s ruskými silami však poprvé pochodují čínské“. Ta „hluboká symbolika dává dokonalý smysl“.
Washington tlačí Evropu k volbě ze dvou variant. Buď se s ním celá, či aspoň některá ze zemí EU, v otázce sankcí proti Rusku rozejde. Nebo se s Ruskem nechá zatáhnout do války, varuje veterán Reaganova týmu Paul Craig Roberts.
Hledat za tragédií, vrcholící před 70 lety, jen „šíleného führera“ – a souhru náhod, co ho vynesly až do čela – je zavádějící. Válka „byla projektem světové finanční oligarchie“. Té anglosaské v prvé řadě, píše profesor Valentin Katasonov.
Americká psychologická asociace (APA) změnila i svá „etická pravidla“. Kvůli zakázce CIA, poptávající efektivnější mučení. Reportér New York Times James Risen to dokládá i e-maily, jejichž třetí stranou byl personál Bílého domu.
Dokument Vladimíra Solovjova „Prezident“, vysílaný před pár dny televizí Rossija 24, trvá dvě a půl hodiny. Třeba ho časem opatří dabingem či titulky i některá z českých. Dřív, než se tak stane či ne, nabízím aspoň originál.
Praotcem technologie „nenásilných revolucí“ – „sametových“ i všelijak „barevných“ – je Gene Sharp. Na jedničku mezi dědici aspiruje Peter Ackerman. Gambler finančních trhů (ze „peníze jiných lidí“) - a politický intrikán v jedné osobě.
Sovětská rezidentura to zachytila už koncem roku 1942. Vyhráno ještě nebylo ani u Stalingradu. Sumner Welles, dvojka Státního departmentu, jednal s britským velvyslancem Edwardem Halifaxem, jak zabránit „nežádoucímu rozšíření bolševismu“.
Nacisté hlásali „Deutschland über alles“. Neokonzervativci – „America über alles“. A Obama předloni v OSN, že „Amerika je výjimečná“, píše Paul Craig Roberts, druhý muž Reaganova fiskálu i šéfkonstruktér „reaganomiky“.
Že hospodářské krize odnesou ti, kdo je nezpůsobili – a kapsy si mastí kolektivní viník – se ví už od 20. let 19. století. Jak moc si je mastí teď, mapuje Jack Rasmus, autor nové knihy Systémová křehkost světové ekonomiky:
Pár dní po vraždě Olesji Buzyny a Olega Kalašnikova se analytici přeli, zda je zabili neonacisté nebo ukrajinské zvláštní služby. „Politologové“ Kyjeva se zase snažili sugerovat, že vraždila „ruka Moskvy“, píše Boris Džerelijevskij.
Historik Josef Skála, který kandidoval v loňském roce za KSČM do europarlamentu, promluvil mimo jiné o snaze zpochybnit výsledky druhé světové války a oběti na straně Sovětského svazu a rovněž o "kauze" cesty prezidenta Zemana na oslavy do Moskvy.
„Světový kapitalistický systém prochází nejhorší krizí za 500 let své historie.“ Tím přesněji třeba dešifrovat její konstanty a proměnné, píše William I. Robinson, profesor University of California v Santa Barbaře.
Do polských voleb v říjnu půjde i nová strana Zmiana (Změna). Chce získat - EU Observer cituje lídra Mateusze Piskorského - minimálně 10 procent hlasů. Čím se od všech ostatních liší zcela diametrálně, popisuje Vladimír Něstěrov.
