historik, publicista a editor revue Střípky ze světa
„Evropské elity“ hází mrtvého brouka (pokud si nepřisadí samy). I ty v děravé tunice „levice“. Pat Buchanan je guru americké pravice. Před expanzí US Army na ruské hranice naléhavě varuje.
Nenažrané šarlatánství, jímž Evropská unie, její centrální banka a Mezinárodní měnový fond "léčí" Řecko, už leze krkem i Jamesi K. Galbraithovi. Syn Johna K. Galbraitha, autora kultovní Společnosti hojnosti, šéfoval i ekonomickým poradcům Bílého domu
Tradiční levici "střídá ´levice nelevicová´" ("Non-Leftist Left"), všímá si americký profesor James Petras, autor 64 knih vydaných v celkem 29 jazycích. Místo "třídního boje" tahá za nitky "radikalismu střední třídy".
Amerika války nevyhrává, ruku jim vedou hlavně jiné pohnutky, ví i Jon Basil Utley z The American Conservative. Ty "války v našem bytostném zájmu nejsou". "Nám cizí invaze ani destrukce měst nehrozí, ani když je prohrajeme."
Do vosího hnízda píchá i poslední oddíl Robertsovy knihy Selhání kapitalismu volného trhu a ekonomický úpadek Západu: Cesta k nové světové ekonomice, vydané právě i česky. Tentokrát na téma Konec suverenity.
Lákadlo „pravdolásky“ – a „kupónové privatizace“ – znělo Co našinec, to „konkrétní vlastník“. Další kapitola Robertsovy knihy, co právě vyšla i česky, to vidí opačně. Už v titulku – Nové vyvlastnění. Servítky si nebere:
Včera byla řeč o vstupní kapitole knihy, jíž Paul Craig Roberts – druhý muž Reaganova ministerstva financí a dnes tvrdý kritik politiky USA – debutuje i v češtině. Je na téma Selhání kapitalismu volného trhu a ekonomický úpadek Západu.
Paul Craig Roberts – za Reagana náměstek šéfa fiskálu (i šéfprojektant „reaganomiky“), dnes špičkový disident „konce dějin“ - už zdobí i řadu nezávislých českých médií. Právě debutuje i na našem knižním trhu.
„Nedávno mne na to téma zpovídalo Rádio Miami,“ píše kubánský diplomat Nestor García Iturbe. Publiku, hladovému po něm v celé šíři, nabídl kapitolu ze své knihy Diplomacie beze stínu (Diplomacía sin sombra).
V Polsku jsou pukrlata banderovské chátře obzvlášť delikátní, Ještě víc než u nás. OUN, její teroristická soldateska, má polských životů na svědomí desetitisíce. Tenký led, na nějž to Varšavu tlačí, mapuje Vladislav Gulevič.
Naivka má Obamu za kluka, co se prodral tam, kde je, naplnit plebejské naděje. James Petras, profesor a autor 64 knih, tu idylku griluje. Pro Obamu je mír, ukazuje napříč světem, vábničkou bohapusté demagogie.
Sendvič z mrákot a darebáctví, o nichž „postkomunismus“ je, zjevuje hutně dění na Ukrajině. Decibely, jimiž se pachatel vylhává, žene uličkou hanby i Observatoř organizovaného zločinu (OCO) při Ženevské univerzitě.
Spousta sil, pasujících se na levici, tam patří jen „velmi podmíněně“. Svá pouta s „děsivou story amerických výbojů, rasistického terorismu i jiných forem útlaku totiž ve skutečnosti nepřeťaly“, píše Margaret Kimberley.
Sergej Kara-Murza bořit mýty umí. S gustem a brizantní municí. Šaškovskou korunu flašinetu, že Říjnová revoluce byla „předčasná“, nasadil i monografií Russkij kommunizm. Teď bere na vidle vytáčky prázdných sudů „katastrojky“.
Zisk se všem, z jejichž práce je, pudruje jako odměna za riziko. Kasta, která z ní tuneluje miliardy, má z červené knihovny gaudium. Rizika svého podnikání znárodňuje. Vynález zkázy, jímž trumfuje i všechny předchozí, popisuje Michael Lewis.
„Čím to, že všichni rebelové bojují za to, co máme my sami za obstarožní vyznání, naši přátelé však často nebojují?“ táže se nahlas už i Patrick Buchanan, zamlada Reaganův speechwriter a dnes guru pravice, světící „americké tradice“.
Válka ještě běžela, Churchill však maršálu Montgomerymu, velícímu britským jednotkám, „nařídil pečlivě shromažďovat a skladovat německou výzbroj a techniku.“ „Aby se jí německé jednotky daly vyzbrojit znovu.“
Vietnam „ohrožoval“ Ameriku jen svou suverénní volbou. Mstila se hlavně „asymetricky“. Kobercovými nálety – a defolianty Agent Orange. Kurážnou zemi mrzačí i 40 let poté, co si tu Goliáš usekl ostudu – a přivodil „vietnamský syndrom“.
Vztek nad tím, kdo nás osvobodil, není jen amorální. Doveden do důsledku totiž lituje, co všechno Hitler stihnul jen napůl. Do manuálů jeho „východního plánu“ - na ráně byla i naše země – nahlédl Alexandr Pronin.
Judicial Watch se profiluje jako konzervativní nadace. Před pár dny vyhrála soud s Ministerstvem obrany a Státním departmentem USA. Vyrazila z nich přes 100 stránek dokumentů, držených dosud v režimu „Přísně tajné“.
