Podle první by se měla sloučit vojenská a civilní kontrarozvědka (BIS) a totéž se má provést s vojenskou a civilní rozvědkou (ÚZSI). Podle druhé varianty by se měla sloučit  civilní rozvědka a kontrarozvědka . Vojenské zpravodajství by tak mělo zůstat v nezměněné podobě.

Sloučení zpravodajských služeb nelze provádět narychlo bez uvážených analýz a politických konzultací, kdy nelze přehlédnout, že strana, která tyto návrhy předkládá nemá v této oblasti žádné zkušenosti, výrazné odborníky a tyto jsou předkládány jako populistické, což lze považovat za nekompetentní, předčasné a bez zvážení následků v případě jejich realizace.  

Častá reorganizace tajných služeb jejich činnosti nijak neprospívá, naopak má za následek jejich ochromení, o čemž jsme se mohli přesvědčit krátce po nástupu Ivana Langera do funkce ministra vnitra, kdy byla sloučena civilní kontrarozvědka a rozvědka, a to opět bez předchozích analýz. Toto sloučení se ukázalo jako nefunkční, proto došlo k navrácení do původního stavu. Tajné služby jsou přímo závislé na dlouhodobé stabilitě, pracují s informacemi utajeně a každá reorganizace utajování narušuje.

Doufám,  že toto vše si „odborníci“ především ze strany Věcí veřejných  včas uvědomí a pochopí, že předkládají podobný nesmysl, jako je  jejich návrh na sloučení ministerstva vnitra a obrany, což by mohlo vést k vážnému narušení bezpečnosti ČR.

KSČM je toho názoru, že reforma zpravodajských služeb je nutná, ale musí jí předcházet objektivní analýza současného stavu především s odborníky. Je třeba vzít v úvahu, že je daleko důležitější jejich koordinace a řízení než jejich počet.  

Poslanci KSČM již v minulém období předali řadu připomínek k věcnému záměru zákona o zpravodajských službách ČR a právě zásluhou pravicových poslanců tento zákon nebyl přijat.

Zdeněk Maršíček, stínový ministr KSČM pro resort vnitra