Děkuji. Dovolte mi ještě jednu lehce neformální věc. Proto si dovolím oslovení, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, přátelé. Já jsem teď téměř devátý měsíc ve vládě Petra Fialy. Petr Fiala je můj bývalý rektor. Jako rektor to byl výborný šéf, tu univerzitu obrovsky posunul. Tak jak tady padlo, že za chlapem něco musí být vidět, tak za ním je vidět minimálně kampus Masarykovy univerzity. A dneska má Petr narozeniny. Takže mi dovolte, byť je to mimořádná schůze, abych mu popřál všechno nejlepší k narozeninám. Je to člověk, kterého si vážím, a Petře... (Obrací se k předsedovi vlády a jeho zvolání zaniká v potlesku. Tleská celý sál, poslanci pětikoalice vestoje. Premiér se uklání a děkuje.)

A nyní, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych i já řekl pár slov k této schůzi a k tomu, co za devět měsíců udělalo Ministerstvo zdravotnictví a jaký je můj názor jako ministra zdravotnictví a vicepremiéra této vlády.

Chápu to, že opozice svolává schůze na nedůvěru vládě a naprosto rozumím tomu, proč takovou to schůzi svolává hnuti SPD. Je to vcelku logické. Strana má blízko k Rusku, má blízko ke Kremlu, nemá ráda Evropskou unii, a je vcelku jasné, proč tedy svolává tuto schůzi. Mrzí mě to v případě hnutí ANO, protože já před vás předstupuji během českého předsednictví Radě Evropské unie pouhých několik dnů před jednáním ministrů zdravotnictví Evropské unie, které mě čeká příští týden. Bude tam naprosto unikátní setkání ministrů zdravotnictví zemí Evropské unie a budeme se bavit o věcech důležitých pro všechny občany České republiky, tedy i pro nás, co tady sedíme. Budeme se bavit o dostupnosti centrové léčby, budeme se bavit o tom, aby drahé léky byly dostupné i v zemích, jako je Česká republika, stejně rychle jako po celé Evropě. Budeme se bavit o dostupnosti klinických studií. Budeme navrhovat nové screeningové programy v případě karcinomu prostaty. Budeme se bavit o změnách smluv, co se týče vakcín. Budeme se bavit o tom, jak posunout zdravotnictví v Evropské unii dál, a to, si myslím, že není věc politická, je to věc odborná. Doufal jsem že budu mít prostor se na toto jednání připravovat. Chápu, že toto je důležitější než Evropská unie.

Co se důvodu svolání schůze týče, tak nyní ponechme stranou, že ředitel rozvědky rezignoval, objevily se nové důvody. Stranou lze ponechat také jistý nesoulad v tom, že kolegové a kolegyně z hnutí ANO jsou pohoršeni kontaktem s trestně stíhaným podnikatele Redlem, a obžalovaný podnikatel Babiš v jejich čele jim nevadí. Ale to je věc každého z vás. Stranou ale nelze ponechat skutečnost, že jste, vážení opoziční poslanci, po vzoru Jiřího Paroubka kráčet v jeho šlépějích ochotni usilovat o shození vlády během českého předsednictví Radě Evropské unie a riskovat tím ostudu. Ostudu nás všech, ostudu České republiky, a to zvláště v současné velmi těžké geopolitické a energetické situaci, kdy nás krize svírá ze všech stran. Pro mě je to zklamání, pro mě je to zklamání a mám pocit, že vám na naší zemi nezáleží. A mrzí mě to o to více, že řady z vás si odborně i lidsky velmi vážím. Nikdy jsem neváhal pochválit, nikdy jsem neváhal být vstřícný. Rozumím tomu, že jste opozice, nerozumím tomu, že jste se ochotni k něčemu takovému, jako je dnešní schůze, propůjčit; nehledě na to, že do toho jdete s přístupem po nás potopa. Aneb, shodíme vládu, a pak se uvidí.

Za čtyři roky vaší vlády, kterou drželi u moci komunisté, jste výrazně nabourali parlamentní demokracii, nezávislost justice i férový stát. Připomněl bych jenom rozsudek soudu, co se týká bývalého náměstka ministra zdravotnictví Toma Philippa. Děkuji za to, že dneska mám dva náměstky, je to vaše zásluha, kdy soud jasně rozhodl, že to, jak se prováděly za vaší vlády čistky na ministerstvech, čistky na ministerstvech, bylo v rozporu se zákonem.

Já jsem tady byl osočen, že jsem vyhodil ředitele nemocnice, že jsem udělal výběrové řízení na ředitele nemocnic a vyhazoval jsem ředitele, říkal pan bývalý premiér. Tak on během čtyř let vyhodil všechny ředitele nemocnic, všechny je vyměnil. Já jediného ředitele, kterého jsem vyhodil, tak to byl ředitel profesor Arenberger. Tak pokud to je ten ředitel, za kterého bojujete, pak jste si sami vystavili vizitku. (Potlesk poslanců vládní koalice.)

Dnešní schůze má jeden pozitivní aspekt. Sledují ji občané i média, a naše vláda tak má šanci složit veřejnosti účty za osm, prakticky devět měsíců vládnutí. Stálo před námi mnoho výzev. Nejen ty staré, kdy musíme hasit problémy způsobené předchozí vládou, ale i nové, zejména v podobě války na Ukrajině a z ní plynoucích problémů. Jako vicepremiér a ministr zdravotnictví a opravdu hrdý člen této vlády říkám, že se nemáme za co stydět.

Já se teď přesunu k tomu, co jsme na Ministerstvu zdravotnictví za těch posledních 258 dní připravili, dotáhli a nastavili. Já bych chtěl na úvod poděkovat všem zaměstnancům Ministerstva zdravotnictví. Chtěl bych jim poděkovat za skvělou práci, kterou odvádějí. Nejsou to jenom náměstci, ale jsou to ředitelé odborů, jsou to jednotliví vedoucí oddělení a referenti. Opravdu dělají maximum pro to, abychom přestáli situaci, odvádějí vynikající práci, ministerstvo šlape dnes jako dobře promazaný stroj a mně je ctí, že ho můžu vést.

Vy to víte, vy, kteří jste členy zdravotního výboru, to samozřejmě dobře víte. Mnozí z vás pravidelně chodí na zdravotní výbory, mnozí z vás se pravidelně s nimi potkávají a jak koaliční, tak opoziční členové nepochybně potvrdí, že jsou vždy skvěle připraveni a kompetentně vysvětlují naše kroky. Já vám za to, kolegové, děkuji.

Víte to také proto, že jsem splnil to, co jsem slíbil, že chci, aby jak opoziční, tak koaliční poslanci a senátoři jezdili spolu se mnou na zahraniční cesty a mohli jsme diskutovat s kolegy z parlamentů a senátů z ostatních zemí, spolu s vládami těchto zemí komplexně tuto problematiku. Já jsem rád, že na odborné věci nemáme stejné názory, pokrok v medicíně - pokrok v medicíně je možný pouze tehdy, pokud nemáme stejné názory, pokud o nich diskutujeme, pokud předkládáme fakta a jde nám o jednu jedinou věc, zlepšit dostupnost a kvalitu zdravotní péče. A jsem rád, pokud se bavíme mezi čtyřmi očimi... (Oprava z pléna.) ...očima, ať žije Morava, že všichni ti, kteří jste ve zdravotním výboru, tak toto opravdu seriózně diskutujeme.

O to víc mě mrzí tato schůze.

Nyní mi dovolte přejít k samotné činnosti a úspěchům Ministerstva zdravotnictví za těch necelých devět měsíců od nástupu. Začnu třemi základními tématy, a to je covid, Ukrajina a české předsednictví.

Naše vláda nastoupila v době, kdy kulminovala varianta koronaviru Delta a Omikron. Omikron se blížil a byl za dveřmi, a nastupoval pak v lednu. Pod mým vedením se v zásadě změnil přístup k řízení pandemie. Místo politických hádek, nekompetentních zásahů a chaotického rozhodování přistoupilo ministerstvo k řízení epidemie na základě doporučení odborníků. Já jsem sestavil Národní institut pro zvládání pandemie, jsou v něm odborníci s různými názory, ale umějí diskutovat a dospívají k závěrům. Spolu s odborným aparátem pak tato stanoviska předkládají centrálnímu řídícímu týmu. Politici do procesu vstupují zcela minimálně, nesnaží se ho mediálně využít, a nová opatření byla ohlašována primárně po jednání vlády v momentě, kdy na nich panovala odborná i politická shoda. Porovnejte to s předchozím přístupem, sáhněte si do svědomí, vzpomeňte si, jak to probíhalo. Jasně, srozumitelně a pochopitelně vždy říkáme, co nás čeká. Žádná chaotická opatření oznamovaná na twitteru nebo v obskurních videích. Žádná Čau lidi!, kde bychom pak museli druhý den měnit ten názor, protože jsme se zapomněli zeptat odborníků. Vzpomeňte si - vzpomeňte si, jak probíhal chaos se zavíráním restaurací. Vzpomeňte si na podzim roku 2020. Já vím, je to dávno, paměť je krátká. Ale to je ten měsíc, kdy skončil pan ministr Vojtěch, a já jsem ho tady nikdy nekritizoval a opakovaně jsem říkal - to nebyl špatný ministr. A proč skončil? Protože se nebyl schopen domluvit s premiérem, jestli roušky ve školách ano, nebo ne. V pondělí roušky ano, v úterý ne.

Je snad dobrá zpráva, že již neslyšíme z úst premiéra věty, jako například v září toho roku - sám se divím, co to z toho ministerstva vypadlo. To tady zaznělo, pusťe si záznam. Bohužel, takto mluvil premiér o svém ministrovi ze stejné strany. Poté, co pak vystřídal plejádu různě vytažených ministrů, se k němu pokorně vrátil.

Naše vláda se nemusí ptát na to, kdo měl přijít a nepřišel. (Potlesk z řad koalice.) Naším úkolem bylo a je nacházet společnou řeč a řešení s odborníky, jejichž důvěru jsme si získali. Ano, nemusíme mít na řešení problémů úplně stejné názory, k cíli nevede vždy jenom jedna cesta, ale o těch cestách musíme diskutovat a ne je chaoticky měnit, jednou hot, jednou čehý. Odborníci dodávají kompetentní stanoviska nejenom k probírající (probíhající?) epidemii a k jejímu řešení, a plánují, jak dál. Jednání nejsou vždy jednoduchá, ale to je právě ten princip, jak se řeší podobné krize.

Zatímco předchozí období byla plná politicky vyvolaných válek, a zbytečných válek, mezi odborníky, nyní jich většina sedí za jedním stolem a debata je kultivovaná. A to je to, o co já se vždycky budu snažit.

Během omikronové vlny jsme ve spolupráci s Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu a obchodu, a já jim za to velmi děkuji, zavedli masivní testování ve firmách, to spolu s očkováním vzhledem k nízké virulenci a testování ve školách prokazatelně přibrzdilo vlnu omikronu tak, že jsme ji zvládli bez zahlcených nemocnic, lockdownů, zavírání škol, děti mohly jet na hory, a nezavírali jsme společnost ani ekonomiku. Spolu s tím jsme velmi rychle zprovoznili e-neschopenku jako automatickou službu, což pomohlo právě zaměstnavatelům ve chvíli, kdy měli své zaměstnance nakažené.

Když jsem nastoupil na Ministerstvo zdravotnictví, zařekl jsem se, že nebudu dělat žádné ukvapené politické rozhodnutí, která povedou k uzavírání společnosti, ale naopak, že budu naslouchat doporučení odborníků a opatření budu rušit hned, jak bude z odborného hlediska jen trochu možné. A můžete mě kritizovat, jak chcete, ale toto jsem plnil a splnil. Stejně jako zrušení toho nesmyslného a nevymahatelného povinného očkování a té vyhlášky. Slíbil jsem to, udělal jsem to. Najděte jednu věc, kterou jsem slíbil a nesplnil, a já se omluvím.

Naše vláda se v přístupu k epidemii spoléhala a spoléhá na osobní zodpovědnost občanů. Ano, proto jsme v roce 1989 byli na Václaváku, proto jsme třepali klíči, chtěli jsme svobodu, chtěli jsme demokracii a její součástí je osobní odpovědnost. A součástí demokracie je i možnost dělat chyby, stát musí být připraven pomoci, ale nesmí zakazovat lidem svobodu. (Potlesk z řad koalice.) Byla to chyba? Někteří opoziční poslanci mi to tady vyčítali, vzpomeňte si na konec loňského roku. Vzpomeňte si na to, kdy jsem řekl, jaká opatření budou na Silvestra. Vzpomeňte si na to, kdy jsem nechtěl zavřít všechno na Silvestra. A stalo se něco? Já jsem lidem věřil, a nebyla to chyba. Všechna opatření jsme v několika vlnách zrušili během února, března a dubna. Ano, musel jsem podstoupit velmi složité debaty kvůli pandemickému zákonu. Zneužil jsem pandemický zákon? Udělal jsem něco špatného s pandemickým zákonem? Zkuste mně říct jednu jedinou věc. To, co jsem řekl, to jsem slíbil (splnil?), a všichni ti, co na mě pokřikovali v Senátu nebo v Poslanecké sněmovně, tak lhali. Použil jsem někdy k nějakému tyranizování pandemický zákon? Nikdy! A co jsem udělal, jak to šlo? Navrhl jsem ukončení pandemické pohotovosti. Zahájili jsme legislativní práce na zefektivnění krajských hygienických stanic pod státní hygienickou službou, aby do budoucna byla jasná koncepce pro řízení celorepublikových zdravotnických krizí.

K tomu se pojí i vhodnější vymezení kompetencí Státního zdravotního ústavu, abychom z něj vytvořili zdravotní ústav západního střihu. A ano, ano, já se tady připojuji k tomu, co navrhovala, prostřednictvím paní předsedající, paní poslankyně Adámková, pan poslanec Špičák a další, my musíme postupně vybudovat něco, co se bude blížit Kochovu institutu, naprosto se v tom odborně shodneme.

To, co se zásadně změnilo, byla spolupráce jednotlivých ministerstev. My spolupracujeme velmi dobře a já si troufnu říct, že ostatní ministři nejsou mí političtí konkurenti, ale mí přátelé. Spolupracujeme s ministrem vnitra na nové legislativě, která bude řešit podobné situace a předložíme ji Poslanecké sněmovně tak, jak jsme slíbili, aby už žádná mimořádná opatření nemusel stále dokola rušit správní soud.

Převzali jsme systém chytré karantény od Armády České republiky během 3 měsíců, aniž bychom potřebovali další personál, čímž vznikl Národní systém pro zvládání zdravotních hrozeb.

I nadále samozřejmě zasedá centrální řídící tým. Ve spolupráci s odborníky jsme samozřejmě připraveni na podzimní vlnu, rozšíří se očkovací kampaň a dnes EMA schválila upravené očkovací látky a já jsem vyjednal, že vždycky dostaneme poslední typy očkovacích látek. Tedy pokud komise tyto látky schválí, do 14 dnů budou v České republice.

Očkování je jediná cesta, jak se preventivně chránit před závažným průběhem onemocnění a před smrtelným. Všechna data, a to data i ze současné vlny koronaviru z posledních 3 měsíců to jasně vypovídají. Je samozřejmě každého volba, jestli se naočkuje nebo ne, ale já to všem těm, kteří jsou senioři, kteří mají komorbidity, všem, kteří mají vysoké riziko, opravdu vřele doporučuji. Je to nejlepší způsob, jak se ochránit. Ale nikdy to nebudu nikomu nařizovat.

Samozřejmě jsme zajistili dostatek léčivých prostředků včetně paxlovidu. Ano, já jsem dostával opakovaně, jak to bude s paxlovidem, že pro to nic nedělám. Já jsem celých 6 měsíců intenzívně jednal a výsledek je, že máme smlouvu na množství paxlovidu, které bude potřebné. Nemáme tam žádný horní limit a nemůže se stát na základě této smlouvy to, co se stalo s monoklonálními protilátkami, že to, co nespotřebujeme, budeme muset platit. To je těch 14 miliard těch zdravotních pojišťoven. 1,5 miliardy za monoklonální protilátky, které zaplatí pojišťovny a musí je zaplatit Ministerstvo zdravotnictví. A tak bych mohl pokračovat. Ale to jsem tady opakovaně vysvětloval a je to nošení dříví do lesa.

A to přesně tolik paxlovidu, kolik budou potřebovat naši nemocní. A co my musíme udělat jako Poslanecká sněmovna, abychom co nejrychleji legislativně ošetřili, aby se tento lék dostal do té poslední lékárny, buď změnou zákona, který tady leží a neprojednáváme ho, protože máme jiné důležitější věci, jako je odvolání vlády, anebo budu hledat jinou cestu. Toto považuji za prioritu. To je moje role ministra zdravotnictví. Nebude nutné platit nadbytečné množství, ale zaplatíme za to, co spotřebujeme a dostaneme to k našim občanům.

Na tomto místě bych za to rád poděkoval jak NAKITu, tak armádě, ÚZISu, Státnímu zdravotnímu ústavu, SUKLu, nemocnicím a samozřejmě všem zdravotníkům. Jenom spolupráce, opravdu intenzívní týmová spolupráce napříč všemi těmi odborníky vedla k úspěchu. Já vám za to moc děkuji.

Po koronaviru se Ministerstvo zdravotnictví a vláda jako celek musela vypořádat s další výzvou. 24. února se definitivně zbláznil ruský diktátor a rozpoutal v Evropě další válku. Po desítkách let se vracíme do situace, kterou zažili naši prarodiče a Rusko brutálně a nespravedlivě útočí na Ukrajinu. To není nic jiného než invaze, je to normál ní invaze. Jedna svobodná země bez varování zaútočila na jinou zemi. Říkejte si tomu jak chcete, ale je to prostě invaze. Totéž před tím udělal Adolf Hitler.

Této invazi v následujících měsících padly za oběť desetitisíce lidí, což vedlo k největší uprchlické vlně v krátké historii naší republiky. Když v roce 1969 prchali z České republiky před komunismem občané na západ, to nebyli migranti, to byli uprchlíci. Mne uráží, když někdo říká ukrajinským uprchlíkům migranti. Není to totéž. Buď je to neznalost, pak doporučuji wikipedii a nebo definici OSN, a nebo je to schválnost.

Česká vláda a občané se nezalekli. Nečekali, co udělají ostatní, naopak šli příkladem celému světu. Vláda, občané i neziskový sektor se vzedmuli ke zcela nevídané vlně podpory. Například k minulému týdnu se na účet velvyslanectví Ukrajiny sešlo neuvěřitelných 1,3 miliardy od 145 tisíc dárců. Prostředky posílá Člověk v tísni, Paměť národa a další organizace. Zatímco do Česka proudili uprchlíci a jsou to hlavně ženy a děti, jsou to senioři, tak směrem na Ukrajinu probíhala finanční a materiální pomoc všeho druhu. Česká vláda, armáda, občané, jednotlivá ministerstva, neziskové organizace - každý přiložil ruku k dílu. Vznikaly sbírky, překládaly se weby, rozhlasové i televizní vysílání. Přijali jsme nejvíce uprchlíků na počet obyvatel na světě, na pomoc obráncům Ukrajiny se vydalo obrovské množství peněz a o uprchlíky jsme se společně postarali. Celá naše země ve shodě pomáhala potřebným a já jsem jako občan na náš národ ohromně hrdý.

Říkám to i proto, že Češi mají solidaritu v sobě. Samozřejmě že to někteří zneužívají, samozřejmě, že někteří říkají, že je to špatně. Není to špatně. Mnozí jste se tady odvolávali na křesťanské hodnoty. Tak než se zase budete odvolávat, přečtěte si příběh o milosrdném Samaritánovi a pak mluvte.

Na Ministerstvu zdravotnictví jsme se okamžitě pustili do práce. Vznikl tým složený ze zástupců ministerstva, ÚZISu, VZP, Svazu zdravotních pojišťoven České republiky, Asociace krajů, Svazu měst a obcí České republiky, Ministerstva vnitra, Ministerstva školství, Generálního ředitelství hasičského záchranného sboru, Sdružení praktických lékařů pro dospělé, děti a dorost, Sdružení zástupců pacientských organizací. V rámci zdravotnictví jsme podnikli celou řadu kroků na pomoc uprchlíkům. Hlavním krokem byl, po udělení víza strpění status státního pojištěnce pro uprchlíky. Nemohli jsme dopustit, aby zde byly statisíce lidí bez nároku na hrazenou péči. V řádů dnů byla přizpůsobena i linka 1221, kam ve svém rodném jazyce mohli volat nejen uprchlíci, ale i lékaři, kteří se s nimi potřebovali dorozumět. Naši pracovníci na této lince odbavili k dnešnímu dni bezmála 15 tisíc hovorů.

Naše přímo řízené nemocnice se také okamžitě zapojili do péče a zvýšený nápor zvládly, za což jejich vedení a personálu patří opravdu velký dík.

Zřídili jsme také nad rámec standardní péče 28 UA pointů, zejména u našich přímo řízených nemocnic. Ale dělali jsme to ve spolupráci s kraji a je potřeba Asociaci krajů za opravdu vynikající spolupráci nesmírně poděkovat. Zde je poskytována lékařská pohotovostní péče pro dospělé, děti a dorost z Ukrajiny a v případě zájmu i gynekologicko-porodnická ambulance. Připravili jsme všechny možné komunikační karty, to vše k tomu, aby se zde uprchlíci z Ukrajiny necítili jako nezvaní hosté. Byly aktivovány i kurzy pro ukrajinské zdravotníky, kteří mají zájem zapojit se do českého systému zdravotní péče. V tom všem samozřejmě spolupracujeme se Světovou zdravotnickou organizací a Dětským fondem OSN. Já měl desítky jednání, které se toho týkaly, s představiteli evropskými, českými i světovými těchto organizací a výsledkem bylo, že nám tyto organizace poskytly více než 100 milionů na budování těchto center, na kurzy a na podporu.

Vznikají různé projekty, které budou ale finálně ku prospěchu i český občanům. Například zřizování ambulancí tam, kde dosud nebyly. Přijali jsme také celou řadu pacientů z ukrajinských nemocnic, které jsou rozbombardované ruskou armádou, nebo jsou zcela přetížené. Jde zejména o děti a onkologické pacienty.

A konečně - poslali jsme ve spolupráci s farmaceutickými firmami a jejich asociacemi na Ukrajinu léčiva a zdravotní prostředky za desítky milionů korun. Ale to byly dary. To byly dary těchto organizací a já jim za to nesmírně děkuji. Momentálně se již připravuje desátky kamion s nákladem těchto darů. To vše náš zdravotnický systém zvládl. Bez jakéhokoliv omezení zdravotní péče či dostupnosti léků pro české občany.

Nic z těchto léků nebylo na úkor léků pro české občany. Kdo, říká něco jiného, ten lže! A když se nejmenovaní opoziční politici ptají: A co naši lidé? tak jim odpovím: Styďte se! Za prvé proto, že naši lidé za tu dobu nebyli tímto nijak omezeni. Za druhé, a to zdůrazňuji, uvědomte si, že ti uprchlíci často přišli o vše a nemají se kam vrátit. Jejich dům nebo často celé město je v troskách a vy jim chcete vyčítat zdravotní péči? Vy jim chcete vyčítat, že jim pomáháme? To nemůže nikdo myslet vážně.

Účelové vykopávání příkopu ve společnosti a umělé vytváření konfliktu v době, kdy by měla být solidarita, to já budu naprosto odmítat nejenom jako lékař, ale jako člen Červeného kříže. Já jsem dělal místopředsedu této organizace po revoluci, jezdil jsem s konvoji do Rumunska, pomáhal jsem v Rumunsku a jsem zvyklý pomáhat, pokud je to potřeba. A jsem rád a hrdý na to, že to dělá náš stát a naši spoluobčané.

V rámci zákona Lex Ukrajina 2 jsme kromě jiného také stanovili, že po 150 dnech od udělení dočasné ochrany platí pro ukrajinské uprchlíky stejná pravidla jako pro české občany. Samozřejmě jsme k tomu připravili ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami a Ministerstvem práce a sociálních věcí informační materiály. Dodávám, že z hlediska finančního dopadu na ekonomiku zdravotních pojišťoven je dopad ukrajinských uprchlíků za rok 2022 predikován jako pozitivní. V žádném případě na to nedoplácejí čeští pacienti. Mnoho z nich si našlo práci a zdravotní pojištění naopak odvádějí. Celkově si troufám tvrdit, že situaci jsme za daných okolností zvládli nejen jako ministerstvo, ale i stát a česká společnost jsme v této těžké zkoušce nepochybně obstáli. To koneckonců potvrdili i zástupci Světové zdravotnické organizace, UNICEF, Evropské unie, kde momentálně předsedám Radě EU.

Tím se dostávám ke třetímu úkolu, kterému naše vláda čelí, a tím je předsednictví České republiky v radě Evropské unie. Máme za sebou dva ze šesti měsíců neskutečné jízdy, kdy čeští ministři řídí jednání ministrů z celé Evropské unie a naši odborníci koordinují jednání desítek až stovek pracovních skupin, odborů a výkonů. Našimi zdravotnickými prioritami, já jsem to již zmínil, jsou onkologie, vzácná onemocnění, očkování, posílení globální role Evropské unie v oblasti zdraví a pomoc Ukrajině. Právě zkvalitnění onkologické péče je hlavní zdravotnickou prioritou českého předsednictví. Chci, aby napříč Evropskou unií neexistovaly rozdíly v kvalitě péče. Toto téma je pro mě osobní a je pro mě velmi důležité.

Já určitě nevydávám žádné brožurky pod hlavičkou VZP financované z peněz VZP. Já ty knihy píšu, z nich se učí doktoři, z nichž se učí studenti. Já nepotřebuji VZP k tomu, aby mně vydávala propagační materiály. Onkologii jsem spolu s profesorem Vyzulou, kterého velmi dobře znáte, spolu s profesorem Žaloudíkem, když jsem se vrátil z Japonska nejenom propagoval, ale s řadou metod jsem tady začínal. Proto je to moje osobní věc, aby opravdu onkologie v České republice byla na výší, aby byla dostupná, aby byla kvalitní. To je jeden z hlavních důvodů, proč jsem požádal profesora Vorlíčka, aby se stal mým poradcem a dokončil svoje dílo, tedy vybudování komplexních onkologických center a provázání sítě. A já Jiřímu za toto strašně děkuju. Jiří, díky!

Budeme k těmto akcím pořádat celou řadu odborných konferencí, ze kterých vzejdou různá doporučení, jasné závěry a jasné návrhy pro Evropskou unii. První z nich již máme úspěšně za sebou a je to konference o onkologii a konference o genetice. Do Brna se začátkem července na dva dny sjelo víc než sto expertů z celé Evropy. Diskutovalo se o léčbě, prevenci a ochraně dat onkologických pacientů. Jednali jsme především o sítích národních komplexních onkologických center, onkologických registrech, návrhu nařízení o evropském prostoru pro zdravotní data a screeningů, screeningových programech rakoviny. Bavili jsme se o nových screeningových programech. Z konference vzešla řada doporučení, která budu příští týden předkládat a budou tématem neformálního jednání ministrů zdravotnictví, které povedu. V nadcházejících měsících nás ještě čekají odborné konference ke vzácným onemocněním, k očkováním, ke psychiatrii a k dalším věcem, které se týkají našeho předsednictví. Je toho obrovské množství. Jsem hrdý, že mám od zahraničních kolegů zpětnou vazbu, že předsednictví zvládáme velmi profesionálně a že za to bych chtěl vyjádřit upřímný dík organizátorům, ať už je to Masarykův onkologický ústav, ať už jsou to další zařízení a všem těm lidem, kteří na ministerstvu na tomto pracují. Je to opravdu obrovský kus práce, je to mravenčí práce a je to jejich zásluha. Určitě ne moje.

A nyní k tomu, co je hlavním úkolem každého ministerstva, posunout ve své gesci naši zemi o něco kupředu. Základním kamenem každé vlády je její programové prohlášení. Ve zdravotnické části máme po osmi měsících splněnu velkou část slibů, které jsme v této části občanům dali. Asi je nemá smysl všechny vyjmenovávat, ale já zdůrazním ty zásadní. Prosadili jsme automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce. To je bezesporu historický krok a jsem rád, že ho ocenili jak opoziční, tak koaliční poslanci i senátoři. Je to něco, o co usilovali předchozí ministři zdravotnictví. My jsme velmi složitě počítali, podle jakého vzorce. Diskutovali jsme to napříč politickým spektrem, napříč odborníky a myslím, že se podařilo něco, po čem celá veřejnost volala. Byl to jeden ze základních bodů mého volebního programu a programu této vlády. Končí tím ad hoc navyšování rozpočtu, které často pouze rozkolísalo systém. A můžeme začít diskutovat o dlouhodobém plánování zdravotní péče.

Co zůstalo nepovšimnuto a já bych to chtěl zdůraznit, ztrojnásobili jsme, ztrojnásobili jsme také fondy prevence zdravotních pojišťoven. A ano, prevence je jedním ze základních témat programového prohlášení vlády v oblasti zdravotnictví. A nám se podařilo během necelých devíti měsíců prosadit ztrojnásobení fondů prevence. Stabilizovali jsme systém postgraduálního vzdělávání zdravotníků reprezentovaný Národním centrem ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů a u nelékařských oborů a lékařských oborů Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. V kostce, proběhly desítky jednání s Asociací děkanů, vedením obou institucí, zástupci odborných společností, zástupci SORu i KORu a dospěli jsme k jasné spolupráci, k jasné spolupráci a modelu, který povede k provázání vzdělávání v kmenech, vzdělávání základních atestací, nástavbových atestací a certifikovaných kurzů. Dosáhli jsme shody a během následujících dvou měsíců podepíšeme smlouvu s Asociací, s oběma instituty a s ministerstvem, která bude základním kamenem toho, jak bude nastavena další spolupráce. Myslím si, že je to pro všechny zdravotníky velmi dobrá zpráva, stejně jako to, že se lékařům po kmeni konečně zdvihnou platy a posunou se po kmeni do třinácté platové třídy. Zaslouží si.

My jsme zdědili špatnou dostupnost zdravotní péče, ale opravdu nejsem ten, který by hloupě kritizoval předchozí vlády. To je dlouhodobý problém českého zdravotnictví. Dlouhodobě se opakovaně ministři snažili o reformu primární péče, o zlepšení dostupnosti stomatologie, zlepšení dostupnosti lékařů pro dospělé a lékařů pro děti a dorost. A opakovaně se někam posunujeme, ale opakovaně ta dostupnost není dostatečná. Víme a ví to řada ministrů, přede mnou to věděla z predikcí ÚZISu a profesora Duška, že populace stárne, že se zdravotnictví feminizuje a hledáme recepty. Je to téma, které není politické. Je to téma čistě odborné a já si tady troufnu poděkovat vaším prostřednictvím, paní předsedající, panu poslanci Vondrákovi, který tady sice není, ale děkuju jako hejtmanovu Moravskoslezského kraje, protože se opravdu pustil velmi aktivně do spolupráce s Ministerstvem zdravotnictví stran stomatologické péče a jsem rád za jeho návrhy, jsem rád, že akceptoval naše návrhy a spolupráce s Asociací krajů, myslím, dospěje k několika pozměňovacím návrhům a několika legislativním úpravám v tomto roce, které zjednoduší krajům fungování a zajišťování pohotovostních služeb.

To, co ministerstvo mělo udělat - a já jsem to udělal ve chvíli, kdy to jenom trošku šlo - bylo přesunutí finančních prostředků do vzdělávání praktických lékařů pro dospělé a praktických lékařů pro děti a dorost. Tedy všechny peníze, které ministerstvo bude mít na vzdělávání, půjdou do těchto dvou oborů, abychom v co nejrychlejším horizontu navýšili počty těchto lékařů v terénu. Jsem nesmírně rád, že se po dlouhé době podařilo dosáhnout konsenzuální návrh znesvářených odborných společností, a je potřeba jim za to velmi poděkovat.

Zásadní částí a pro mě osobně velmi důležitou oblastí jsou prevence a na to navazující rozvoj onkologie. Ty opravdu nezajistí vydání ani reklamních brožur ani stavba nových nemocnic, ve kterých by neměl kdo pracovat. Jedno obří onkologické centrum v Praze na Vinohradech, kde ani nebylo vyjasněné vlastnictví pozemků, by to opravdu neřešilo. A navíc takové centrum nešlo postavit. To všichni věděli. Jediný, kdo to nevěděl, tak byl pan expremiér. Ví to i odborná veřejnost a kolegové zdravotníci v této místnosti. Ale já to nechci pitvat. Odborníci se shodují, že zrušení tohoto megalomanského projektu na Vinohradech bylo správné rozhodnutí nejen z medicínského hlediska, ale i ze stavebního hlediska. Reálně to totiž postavit nešlo. Ušetřily se tím naopak miliardy, které půjdou do regionů, tam, kde opravdu ta péče je potřeba.

Zde se s dovolením zastavím u zdravotní části Národního plánu obnovy - za to, za co jsem tady byl dneska i částečně kritizován. To je naše další práce na Ministerstvu zdravotnictví. Národní plán obnovy v oblasti zdravotnictví řeší v podstatě dvě hlavní oblasti: zvýšení odolnosti systému zdravotní péče a národní plán na posílení onkologické prevence a péče. Na ně je vyčleněno 15 miliard. Ten plán byl připravován zejména v roce 2021. Já si nevzpomínám, že by byl někdy diskutován na zdravotním výboru. První ministr, který tento plán představil na zdravotním výboru, jsem byl já v květnu tohoto roku.

Zaměření jednotlivých oblastí a projektů vycházelo z rozhodnutí minulé vlády. Po mém nástupu do funkce ministra zdravotnictví se mi ve velmi krátké době podařilo ve spolupráci s kolegy na Ministerstvu zdravotnictví v Národním plánu obnovy provést některé zásadní změny tak, aby byly peníze využity efektivně. Původně naprosto naddimenzované projekty, které neodpovídaly potřebám českého zdravotnictví, byly upraveny, aby je vůbec šlo realizovat, abychom tyto peníze nemuseli vracet. Veškeré stanovené milníky a cíle, které je nezbytné plnit pro držení finanční podpory ze strany Evropské unie, mohou být po mých úpravách splněny a ty projekty zezelenaly. Touto změnou se podařilo eliminovat zásadní rizika, která mohla významně ohrozit získání finančních prostředků pro Českou republiku.

V roce 2022 byla pod mým vedením dopracována strategie Ministerstva zdravotnictví Národní onkologický plán do roku 2030. Ten byl vytvořen ve spolupráci s Českou onkologickou společností. A v červnu 2022 ho schválila vláda České republiky. Mezi nejvýznamnější investice v oblasti onkologie patří zejména vybudování motolského onkologického centra, tedy pracoviště, které by mělo navázat na komplexní onkologické centrum Praha, tak jak je komplexní centrum Brno. Nebudou však podporovány pouze investiční projekty. Počítá se i s podporou zvyšování kvality preventivních screeningových programů, protože prevence a screening jsou naprosto klíčové.

Mimo onkologickou oblast je dále počítáno s následujícími projekty: vybudování centra kardiovaskulární a transplantační medicíny, vznik simulačních center v jednotlivých fakultních nemocnicích ve spolupráci s lékařskými fakultami tak, aby sloužily opravdu k pregraduálnímu a hlavně postgraduálnímu vzdělávání lékařů. Je především plánována podpora rehabilitační péče pro pacienty po kritických stavech, v rámci které budou podpořeny specifické typy péče v nemocnicích. Rehabilitace, rychlá rehabilitace, následná péče - to jsou naprosto klíčové body, které mohou zlepšit fungování našeho zdravotnictví.

Samotného mě ale překvapilo, že když se na zdravotním výboru Národní plán obnovy v květnu řešil, v květnu tohoto roku, tak největší kritika toho původního Národního plánu obnovy, největší kritika toho, co se mělo udělat, k mému překvapení byla ze strany poslanců ANO. A já jsem byl paradoxně v pozici, a když si poslechnete záznam z toho zdravotního výboru, tak zjistíte, že jsem hájil, já jsem hájil předchozího ministra před jeho vlastními poslanci. Poslechněte si ten záznam, pokud mi nevěříte. Pro ilustraci jsem vybral jednu citaci. On tady kolega není, tak ho nebudu jmenovat, není to korektní. Já jsem informoval o plánu, který měla předchozí vláda, postavit za téměř miliardu simulační centrum u Institutu pro další vzdělávání. Já vím, že vy teď neděláte bože. To byste udělali, kdybyste věděli, o čem mluvím. To samozřejmě nelékaři nevědí. Ale lékaři v té chvíli na zdravotním výboru řekli bože a budu citovat jednoho z nich, poslance za hnutí ANO: Tedy 722 milionů za simulační centrum pro intenzivní medicínu? To je mazec. To jsou velké prachy. Za to vybudujete celý urgentní příjem. My, co tu sedíme, jsme bez simulace také vyrostli a taky jsme to zvládli. Tak to bylo stanovisko poslance ANO na zdravotním výboru k jednomu z megalomanských plánů expremiéra Babiše. A já pana expremiéra a já pana ministra Vojtěcha hájil. Poslechněte si ten zdravotní výbor. Já nevím, jak na takové věci reagovat. Změny nastaly a rozhodně k lepšímu, ale to jen díky tomu, že jsme plány mohli změnit a nastavit je opravdu efektivně, a to jak pro nemocnice, tak především pro občany pacienty a pro ty, kteří to potřebují. My tady jsme pro pacienty, pro ty tady sedíme, aspoň já to tak vnímám.

Posilujeme screeningové komise. Zajistili jsme financování a další rozvoj těchto programů. Pro jejich rozvoj jsme připravili nové projektové výzvy z evropských fondů. Tato oblast tedy bude mít zajištěno i rozvojové financování na dalších pět let. Již zmíněný Národní onkologický plán 2030 se nezaměřuje jen na stavbu jedné nemocnice, ale podporuje celou síť komplexních onkologických center. Léta byl ignorován zcela nesmyslně Karlovarský kraj. Situace zde byla nepřijatelná, proto jsem tam hned na jaře osobně jel, proto jsem osobně jednal s vedením kraje, jednal jsem s kolegy z těch nemocnic a nyní je v tomto připravována podpora, která cílí na zvýšení dostupnosti onkologické péče pro obyvatele Karlovarského kraje.

Výjezdy do zdravotních zařízení po celé republice jsou koneckonců významná část mé práce. Já si nezvu lidi na ministerstvo, já za nimi jezdím. Nehodlám sedět v Praze a jen odsud halekat do regionů. Raději jezdím přímo do těch regionů a bavím se přímo s vedením nemocnic a dalších zdravotnických zařízení či vzdělávacích zařízení, ale jezdím i do hospiců, jezdím do domovů pro seniory, jezdím do různých neziskových zařízení, která se starají o pacienty a poskytují paliativní péči, ať už domácí, nebo ve svých zařízeních. Chci totiž osobně zjistit, kde je tlačí bota a jak jim ministerstvo může pomoci. Od svého nástupu na ministerstvo jsem vyjel do více než třiceti zařízení v devíti krajích a v nejbližší době se chystám do dalšího. Dnes dopoledne jsem byl v nemocnici v Nymburku. Já jsem si prohlídl tu nemocnici. Odpoledne jsem měl být v nemocnici v Hořovicích a projíždět nemocnice Středočeského kraje. Tak jsem tady a do Hořovic přijdu, pojedu příště, omlouvám se.

Je samozřejmě celá řada dalších oblastí, ve kterých Ministerstvo zdravotnictví podniká kroky ke zlepšení - paliativní péče, následná dlouhodobá péče, což jsou dříve přehlížené obory. My je vnímáme a řešíme, budou proto podpořeny i v rámci vyjednávané úhradové vyhlášky. Rád bych také vypíchal ještě spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí. A já bych na této spolupráci chtěl demonstrovat, jak se změnila ta situace v této a předchozí vládě. Škoda, že vaším prostřednictvím paní poslankyně Pastuchová odchází, ale ona by mi velmi rozuměla, o čem mluvím. Vy si možná vzpomenete na ty často až osobní útoky dvou ministrů - jeden byl ministr zdravotnictví a jedna byla ministryně práce a sociálních věcí. A ta útočila na ministra zdravotnictví. Vy, kteří jste byli, ať už ve výboru zdravotním, nebo sociálním, tak si jistě vzpomenete na to velmi tristní společné jednání obou výborů, kde pan ministr zdravotnictví předkládal, jak bude vypadat reforma psychiatrické péče a (nesrozumitelné) duševního zdraví. A paní ministryně Maláčová říkala něco úplně jiného. A nebyli se schopni dohodnout.

To ani nebyla nespolupráce, to byla nenávist. Vzpomeňte si, jak tady fungovala spolupráce na sociálně zdravotním pomezí. Vždyť jste tady seděli, vždyť jste to denně viděli. Někteří z vás byli ministři. Zažívali jste to. To si fakt nepamatujete? My jsme postupovali jinak. S panem ministrem Jurečkou a s jeho týmem se každý týden pravidelně scházíme. Pravidelně diskutujeme problémy. ÚZIS začal pracovat i pro Ministerstvo práce a sociálních věcí. My se nevnímáme jako političtí nepřátelé a konkurenti. My se vnímáme jako jednotná vláda, která chce maximálně pomoci občanům České republiky a spolupracuje. A to děláme s panem ministrem Jurečkou a já mu za to velmi děkuji.

Jsem rád, že došlo k plné dohodě vedení obou ministerstev a spolupráce se nastavila. Budeme sdílet data. Do konce října budeme mít první informace, které předložíme oběma výborům, a intenzivně jsme začali pracovat na legislativě na sociálně zdravotním pomezí. Pokud pomineme naše politické hašteření, handrkování a budeme se opravdu bavit, a já doufám, že v tom napříč politickým spektrem najdeme sílu a odvahu, budeme se opravdu bavit o problematice sociální a zdravotní a o sociálně zdravotním pomezí, tak jsem si stoprocentně jist, že to, co vám s panem ministrem Jurečkou představíme, oceníte. Oceníte to všichni ti, kteří se tou problematikou zabývají. Já nepotřebuji, abyste to oceňovali na tomto fóru. Ano, tady vedeme politické boje. Mně bude stačit, když to řeknete mezi čtyřma očima. To mně stačí.

Jsem rád, že došlo nejenom k plné dohodě a spolupráci, ale sdílíme data, zejména co se týče rozvoje hodnocení kvality zdravotních a sociálních služeb. To je totiž ten rozdíl, který je mezi tou vládou. A v čem je ten rozdíl? Za to, jak ta vláda vypadá, samozřejmě že odpovídá premiér. Vy jste to tady opakovaně říkali. Máte pravdu. To je šéf, to je velitel. Ten to koordinuje. A tento velitel, kterého mám já, to koordinuje dobře, tak jak dobře řídil univerzitu. Ti ministři spolupracují. A teď si vzpomeňte, jak to koordinoval bývalý premiér, expremiér. Fakt je to dobrý manažer, když připustil, aby si šli ministři po krku, hádali se? Fakt je to dobrý manažer, když nedokázal přesvědčit ministry, aby spolupracovali? A vy máte pocit, že paní ministryně Maláčová spolupracovala? A co s tím premiér udělal? Nic! Tak sláva mu! Nehádáme se na Twitteru. Neházíme si klacky pod nohy. To je něco, co je pánbůh zaplať pryč.

V Poslanecké sněmovně máme celou řadu novel zákonů, které, doufám, že po diskusi na zdravotním výboru projdou. Já se snažím diskutovat se všemi poslanci ve zdravotním výboru a znovu opakuji, všechny z nich bez ohledu na politickou příslušnost považuji za odborníky a velmi si vážím jejich názorů, včetně těch kritických. Doufám, že tyto zákony projdou a že naleznou širokou podporu.

Abych to shrnul. Ministerstvo zdravotnictví funguje velmi dobře. Spolu se mnou jej řídí kompetentní náměstci a to je obrovské štěstí. A odborné problémy řešíme s odborníky. Řešíme je na Ministerstvu zdravotnictví. Rozhodli jsme se, že řešení z průhonické sokolovny není ta správná cesta.

Dovolte mi na úplný závěr ještě jednou poděkovat kolegům z Ministerstva zdravotnictví za jejich práci. Stejně jako děkuji všem zdravotníkům, všem těm, kteří pomáhají, kteří pracují, kteří bojují dál s covidem, protože covid nezmizel, stále tady je a je to smrtelná nemoc. Je to obrovský dluh. Naše společnost samozřejmě toto dluží zdravotnictví a zdravotnímu systému. Já si to plně uvědomuji. Koneckonců jsem zdravotník.

Já vám děkuji za pozornost. Přeji mnoho trpělivosti. Zdá se, že to spolu dneska ještě nějakou dobu budeme muset vydržet, že tady pobudeme. Přeji vám, abyste si to užili, když už jste to svolali. A slibuji, ať tedy řeknete co řeknete, já si to fakt nebudu brát osobně, a pokud jsem slíbil odbornou spolupráci, tak to dodržím. Doufám, že dál budeme společně jezdit na zahraniční služební cesty a poznávat, jak vypadá medicína v ostatních zemích, budeme spolupracovat, když budeme v zahraničí bojovat za český stát, a tady se můžeme dál hádat. Děkuju. (Potlesk poslanců vládní pětikoalice.)