V ohrožení je také kostel na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, který patří mezi památky UNESCO, nebo Sázavský klášter. V pátek schválený zákon o majetkovém vyrovnání totiž římskokatolické církvi umožní o tyto památky požádat. O osudu Zelené hory má jasno i její správce. "Netají se tím, že budou žádat," potvrdil záměr církve náměstek šéfky telčských památkářů Bohumil Tripal.

Zástupci žďárské radnice se bojí, že církev nebude svolná využít památku jako lákadla pro návštěvu kraje. "Nedovedu si jiný režim než pro zájemce o historii dost dobře představit," řekla LN starostka města a senátorka Dagmar Zvěřinová (ČSSD).

Památkám nic nehrozí

Naproti tomu koaliční politici jsou přesvědčeni, že k újmě památek nedojde. "Nemyslím si, že vrácení bude dramatické. Díla nejsou v ohrožení, nikdo se jich nezbavuje. Kdo je vlastníkem kulturně cenných věcí, je navíc hlídán státem. Dohlíží se, aby nebyly vyváženy bez souhlasu ze země, o jejich osud se nebojím," řekl poslanec Marek Benda (ODS).

Přesný seznam majetku, o které budou církve žádat, se teprve rýsuje. "Zatím nemůžeme říci, zda budeme žádat o vydání uměleckých děl a jiných movitých památek," nechtěl upřesnit generální vikář českobudějovického biskupství Adolf Pintíř, co si bude jeho diecéze nárokovat.

Církve tak mohou vedle výše zmíněných nemovitostí požadovat třeba někdejší farní či klášterní budovy, které nyní patří státu a ten v nich má například sídla úřadů, děkanský chrám v Mostě, známý "přesunutý kostel" nebo některá umělecká díla. Mezi nimi třeba díla Mistra vyšebrodského oltáře, Mistra Theodorika nebo Mistra třeboňského oltáře.