Američan Best o politice Zemana, knížeti a blízkém občanském výbuchu

08.05.2013 13:44 | Zprávy

Ve vztahu s Ruskem bychom měli hledat komerční příležitosti, ale zároveň bychom si měli dát velký pozor na přílišnou závislost. V Česku žijící americký novinář Erik Best poukazuje na to, že si příliš démonizujeme Evropskou unii a naopak idealizujeme Rusko. Přitom tamní elity hromaděním majetku dovedly zemi na pokraj občanského výbuchu, což může mít dopad i na nás.

Američan Best o politice Zemana, knížeti a blízkém občanském výbuchu
Foto: Petr Merta
Popisek: Erik Best, americký novinář

Během šedesáti osmi let od konce světové války prošel vztah naší země k Rusku, respektive Sovětskému svazu, několika peripetiemi. Počínaje vděkem za osvobození, přes čtyřicet let maximální závislosti, až po období po roce 1989, kdy jsme si tuto velmoc drželi takříkajíc od těla a orientovali se především na Západ. Začínají se ale ozývat hlasy, že bychom měli s Ruskem navázat mnohem těsnější spolupráci, že by to české ekonomice bylo jen ku prospěchu.

„Jedna věc je hledat ekonomické možnosti, tedy čistě komerční pohled, druhá pak, zda by šlo o součást nějaké geopolitické změny. Mám pocit, že teď  ta debata v České republice spíš patří do té druhé kategorie. Někteří lidé říkají, že by Česká republika měla být víc navázaná na Rusko kvůli tomu, že nás Evropská unie zklamala, že má ekonomické problémy a že naše budoucnost by byla lepší ve spojení s Ruskem. Ale s tím bych polemizoval,“ říká pro ParlamentníListy.cz americký novinář Erik Best, který vystudoval v USA politologii a ruštinu, ale od roku 1991 žije v Česku.

Idealizovat si Rusko a nevidět jeho problémy je velká chyba

„Nemám nic proti tomu hledat komerční příležitosti, ale myslím si, že my si Rusko trošku idealizujeme a zároveň démonizujeme Evropskou unii. To druhé je možná spravedlivé, ale idealizovat si Rusko je základní chyba, protože má obrovské problémy, ještě větší než jsou ty v Evropské unii,“ považuje Erik Best ve vztahu k Rusku za dobrý nápad jen hledání ekonomických a komerčních příležitosti.

Po roce 1989 hrály v našem vztahu k Rusku dlouhá léta velkou roli ideologické předpojatosti, které vůči němu měl první český prezident Václav Havel a na jehož názory navazuje ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který šéfuje české diplomacii od ledna 2007 s roční přestávkou po dobu fungování úřednické vlády Jana Fischera.

Schwarzenberg přehání vztah k Rusku opačným směrem než Klaus

„Schwarzenberg to samozřejmě přehání, podobně jako to Klaus přeháněl ve prospěch Ruska, tak Havel se Schwarzenbergem to přehánějí nebo přeháněli v opačném směru. Nový prezident Miloš Zeman chce, aby Západ si myslel, že je proevropský, ale řekl bych, že je spíš pokračovatelem Klause. Myslím si, že dává politikům ze Západu nějaké drobky, aby si mysleli, že je proevropštější než Klaus, ale moc velký rozdíl ve vztahu Klause a Zemana k Rusku nevidím,“ přiznává americký novinář.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Ing. Martin Kolovratník byl položen dotaz

Dálniční známky a elektroauta

Dobrý den, pane poslanče, vidíte alespoň náznak logiky v tom, že elektroauta jezdí po dálnicích zadarmo? Copak ony neopotřebovávají povrch vozovky stejně jako auta se spalovacími motory, a to v řadě případů i víc díky těžké baterii? Děkuji za odpověď.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…