Dnes jsou vztahy mezi Bradáčovou a protikorupční policií vyostřené. Bradáčová naznačuje, že se jí odstupující šéf útvaru Tomáš Martinec pokusil zdiskreditovat a jeho lidé prý nešetřili závažné kauzy tak, jak podle zákona měli. To že pracovali na vlastní pěst, bez dozoru státních zástupců, údajně způsobilo, že například u kauzy Amun.re došlo k odložení případu a k vyšetřování dochází až nyní. Po roční prodlevě.

Kriminalisté dva měsíce ověřovali informace z Finančního a analytického útvaru Ministerstva financí a pak celý spis založili. Podle Bradáčové by při spolupráci se státním zástupcem byl pravděpodobně zvolen jiný postup. Takových založených kauz jsou prý desítky.

Na otázku iDNES.cz, kam se poděla její důvěra v policii, Bradáčová říká: „Já mám důvěru v policii stále velkou, neotřesenou ani po události, ke které došlo mezi mnou a panem Martincem.“ K tomu, že policii veřejně kritizuje, žalobkyně uvádí, že kritizuje pouze jeden její útvar a že prý již od začátku své výtky s vedením ÚOKFK probírala, a to interně a bez účasti médií.

V neposlední řadě Bradáčová říká: „Na tom útvaru pracuje mnoho výborných policistů. Ti ale musí dostat prostor, aby mohli zpracovávat důležité a závažné kauzy.“ Podle Bradáčové není možné, aby se útvar zabýval takovým množstvím kauz jako teď a aby nepracoval týmově.

Týmy nesmějí být jen na papíře

Nyní prý má protikorupční policie své týmy, ale Bradáčová dodává, že týmy nemohou být virtuální a existovat jenom na papíře. Bradáčová iDNES řekla, že na takových kauzách jako jsou Dopravní podnik, CASA nebo Ředitelství silnic a dálnic musí pracovat tým 5 – 10 lidí a mohou dále pracovat maximálně na jednom případu. „Dnes jsou problémem této země veřejné zakázky a evropské peníze. Tam by se měla upnout pozornost,“ vysvětluje Bradáčová. Podle ní na klasické daňové úniky stačí kriminalisté v krajích, případně celníci.

Kriminalisté před žalobci tajili informace z kauz

Pro fakt, že kriminalisté z protikorupční policie před žalobci tajili informace z kauz, má Bradáčová i příklady. Podle ní šlo o ty případy, kdy se vedlo vyšetřování a státní zástupce o tom informován nebyl. Je to třeba kauza Amun.re nebo jedno podání ze solárního byznysu nebo také kauza, která se dotýkala Ministerstva zahraničních věcí. „Pravda je, že státní zástupce má odpovědnost a policista musí jeho oprávnění respektovat,“ říká Bradáčová.

Žalobkyně si prý nemyslí, že šlo o zametání citlivých kauz pod koberec. Chybu vidí ve špatném systému práce. Detektivové protikorupčního útvaru jsou podle ní zavaleni prací na několika případech najednou, místo toho, aby měli čas intenzivně pracovat na jednom důležitém úkole.

Je možné, že už nemají síly

Na otázku proč se to děje, říká Bradáčová, že by prý měla odpovídat policie. Podle ní je to však příznačné pouze pro tento útvar. „Je otázka, zda na tento útvar nepřichází tolik informací, že už nemá kapacity rozkrýt všechno v celém kontextu. Takže si jen vyžádají doplňující informace, ale nemají už síly, čas ani prostředky, aby tu věc otevřeli, a proto je pak případ odložen,“ myslí si žalobkyně.

Pro nápravu věcí musí podle Bradáčové samo vedení útvaru udělat revizi všech případů a popsat, kde došlo k chybám. „Tady opravdu nemůže zůstat jen u jedné personální výměny. Je vidět, že ani sebelepší nový ředitel by tu praxi bez systémových úprav nezměnil,“ myslí si Bradáčová. Policejní prezident Martin Červíček už prý revizi nařídil. „Nebereme to na lehkou váhu, není možné obejít státního zástupce ve věcech, u kterých má podle zákona být,“ řekl policejní prezident.

Lenka Bradáčová pro iDNES.cz připustila, že těch kauz, kdy kriminalisté vyšetřovali, aniž by státní žalobci byli informováni, byly desítky. „ Pochopitelně, ne každé trestní oznámení přinese kvalifikované informace, které by vedly k zahájení trestního řízení, ale jak už víme z těch kauz, v nichž podrobnosti známe, tak to rozlišení nebylo vždycky v pořádku,“ uvedla.

Podle Martina Červíčka dojde k systémovým změnám a útvar by měl již dostávat jen ty nejzávažnější kauzy tak, aby nebyl zahlcen prací.