Odpovědnost za široce diskutovaný (a Reflexem tvrdě kritizovaný) nový Zákon o státním zastupitelství podle Bradáčové nese především vláda, která v programovém prohlášení sama řekla, že je třeba tento systém upravit nově.

Uvažovaný „úřad pro stíhání korupce“, který by se zaměřoval na stíhání korupčního jednání, by podle ní měl být součástí soustavy státních zastupitelství, se všemi zákonnými důsledky. „Nebyl by žádnou samostatnou institucí,“ ujišťuje. A jeho šéf by prý byl náměstkem nejvyššího státního zástupce se stejnými právy a pravomocemi, jako všichni ostatní zástupci.  

Rovněž prý není pravda, že by nový zákon posiloval centralizaci státních zastupitelství. Bradáčová sama prý preferuje co největší decentralizaci systému. Dokonce nesouhlasí, aby nesplnění pokynu nadřízeného státního zástupce bylo trestáno jako kárné provinění. „Každý státní zástupce musí nést důsledky svého jednání,“ myslí si.  

Podle Bradáčové je zcela normální, že v každém společenství dochází ke generačním střetům, a proto i mezi státními zástupci existují na novou úpravu různé názory. Ve státním zastupitelství je však prý problémem spíše to, že tam jedna generace úplně chybí. „Nesystémová personální politika způsobila, že po určitou dobu byl ve vztahu ke státnímu zastupitelství vyhlášen tzv. stopstav a noví státní zástupci nepřicházeli.“

Proto podle Bradáčové dnes chybí mezičlánek mezi generací třicátníků, která prosazuje nové postupy, jsou výborně teoreticky vybaveni a znají svět, a starší generací, která vše pozoruje optikou věku a zkušeností a občas lpí na zažitých postupech, i když už jsou překonané. Proto je prý pochopitelné, že připravovaným změnám je nakloněna spíše mladší generace návladních.

Se střetem generací souvisela i otázka „na tělo“, která se občas objevuje v internetových diskusích. Tam se totiž občas objevuje názor, že si buduje kariéru stůj co stůj, a často jde i „přes mrtvoly“ svých starších a zkušenějších kolegů. Proto ji prý hrozí, že „přeroste sama sebe.“ Ústecká státní zástupkyně však věří, že ji něco takového nepotká. „Přeji si, aby vedle mě vždy stáli kolegové a přátelé, kteří by mi včas řekli: „Dost!“