"Od roku 1948 do roku 1952 se nevedla evidence o lidech, kteří zemřeli při zatýkání, výsleších, ve vazbě, vězeních a lágrech," řekl na náměstí Petr Marek z iniciativy BezKomunistů.cz.

Při zatčení byla řada lidí komunistickými policejními složkami umlácena či zastřelena, ale v záznamech měli uvedeno, že zemřeli například na infarkt, vysvětlil. Podle Marka bylo takových obětí zhruba 600 až 1000.

Skupinka hladovkářů se v Praze sešla na nádvoří františkánského kostela Panny Marie Sněžné. Podle Marka další lidé hladoví po celý dnešek na mnoha místech v republice. Akci přišel podpořit manželský pár politiků Martin Bursík a Kateřina Jacques.

"Máme dojem, že společnost začíná být k některým momentům tolerantní a začíná zapomínat," řekl Bursík. Podle něj komunisté počítají právě se zapomněním totalitních hrůz, které jim dá šanci opětovně nabýt moci ve společnosti.

"Lidé, kteří řeší dnešní problémy a vidí selhání současné politické reprezentace, mají tendenci minulá zvěrstva a zločiny komunistické strany relativizovat," dodala Jacques.

Akce je součástí řetězové hladovky proti nárůstu moci komunistů, která začala v lednu. Organizátoři chtějí, aby vydržela minimálně rok, případně až do řádného volebního termínu na jaře příštího roku. Volby se však uskuteční v termínu mimořádném, který připadá na poslední víkend v říjnu.

S hladovkou začali v lednu studenti v Českých Budějovicích, kteří byli nespokojení s tím, že gesci školství získala po krajských volbách v Jihočeském kraji komunistická strana.