Předčasné volby, které vyvolaly aféry kolem tehdejší ředitelky Nečasova kabinetu Jany Nagyové - nyní Nečasové, vynesly do dvousetčlenné sněmovny 118 nových tváří. Celkem se o znovuzvolení ucházelo 122 poslanců. Objevili se i někteří poslanci, kteří ve sněmovně působili v dřívějších obdobích, například Ludvík Hovorka (KDU-ČSL).

Srpnové rozpuštění sněmovny znamenalo stopku pro řadu předložených norem

Lidovci se do dolní komory vrátili po třech letech. Uspěla také dvě nová hnutí - ANO miliardáře Andreje Babiše a Úsvit podnikatele a někdejšího senátora Tomio Okamury. Do sněmovny se ve volbách dostalo celkem sedm uskupení. To je nejvíc od roku 1992, kdy se do tehdejší České národní rady dostalo celkem osm kandidátek. Vítěze a druhého v pořadí letos dělil vůbec nejtěsnější rozdíl - ČSSD porazila hnutí ANO jen o 1,8 procenta hlasů. Pohoršily si strany označované za pravici. Výsledek ODS byl vůbec nejhorší v její historii. Ze sněmovny zmizely Věci veřejné, uskupení LIDEM nebo NS-LEV 21 Jiřího Paroubka.

Srpnové rozpuštění sněmovny znamenalo stopku pro řadu předložených norem. Pod stůl takzvaně spadly například sporný ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, předloha o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu nebo norma, podle níž by úřady musely zveřejňovat smlouvy centrálně na internetu, jinak by nebyly platné. Návrhy už ale leží v dolní komoře znovu, projednají je noví poslanci.

Ustavení nové sněmovny se uskutečnilo koncem listopadu, asi měsíc po předčasných volbách. V jejím čele vystřídal občanskou demokratku Miroslavu Němcovou sociální demokrat Jan Hamáček. Sněmovna se hned na první schůzi musela vůbec poprvé vypořádat se čtyřmi zákonnými opatřeními Senátu, které na návrh úřednické vlády v demisi přijal v době, kdy dolní komora nebyla. Poslanci navíc stačili v rekordně krátké době schválit návrh státního rozpočtu pro příští rok. Zatímco obvykle proces trvá asi dva a půl měsíce, letos to byly dva týdny.

Nečas promluvil naposledy ve sněmovně v polovině července při projednávání novely zákona o výkonu trestu odnětí svobody

K rozpuštění sněmovny vedla takzvaná trafiková aféra tří exposlanců ODS a údajné sledování Nečasovy tehdejší manželky Radky. V obou případech figuruje Nagyová-Nečasová. Žádost o Nečasovo vydání nakonec státní zástupci stáhli. Vedl je k tomu verdikt Nejvyššího soudu, podle kterého poslanecká imunita chrání i politické dohody a kompromisy.

Nečas promluvil naposledy ve sněmovně v polovině července při projednávání novely zákona o výkonu trestu odnětí svobody. "Když budu parafrázovat lidové heslo, když pánbůh Ištvan dopustí, i vazbu spustí, musím ve svém případě konstatovat potenciální konflikt zájmů," uvedl v narážce na kauzu kolem Nagyové-Nečasové. Byla to Nečasova poslední slova v poslanecké funkci, mandát neobhajoval.

Zákonodárci ale letos doživotní imunitu poslanců, senátorů a ústavních soudců zrušili. Jsou nyní chráněni jen po dobu mandátu. Vydávání poslanců pokračuje i po volbách. O Schwarzovi, který je souzen pro podezření ze zneužití pravomoci a omezování osobní i domovní svobody, už sněmovna rozhodla. Někdejší pražský primátor Svoboda, jenž je stíhán v kauze Opencard, na verdikt čeká.

V souvislosti s rozpuštěním musela sněmovní kancelář řešit odchodné pro exposlance; vyplatila je z úspor. Částku plánovanou na odchodné po řádných volbách, které měly být příští rok na jaře, dali poslanci při schvalování návrhu rozpočtu do vládní rezervy.