Podle Dienstbiera je občanská společnost nezbytná k tomu, aby občané nemuseli po volbách čtyři roky „držet hubu a krok“. Proto je nezbytné, aby prezident republiky občanskou společnost hlasitě podporoval.

Obzvlášť smutné podle Dienstbiera je, že k marginalizování či dokonce potlačování občanské společnosti, byl v posledních deseti letech využíván i Pražský hrad. „Tím spíš je potřeba se vymezit proti Klausově boji s “enviromentalismem”, “lidskoprávismem” a dokonce s “homosexualismem”,“ píše místopředseda ČSSD.

Co by na jeho místě dělal sám Dienstbier? Chtěl by především aktivně hájit zájmy občanů a aktivně diskutovat zásadní politická témata se zástupci politických stran, i s občanskou společností. „Nebudu se vymlouvat na nedostatek pravomocí v exekutivní oblasti: občanský sektor sice nemá implicitně pravomoci žádné, přesto silně neformálně ovlivňuje směřování naší společnosti,“ věří. Slibuje však, že nebude z Hradu ostřelovat všechny autentické aktivity občanů mimo strukturu politických stran.

Občanskou společnost totiž vnímá jako indikátor společenských nálad a cenného partnera pro diskusi. „Dobře si pamatuji, že Charta 77 a studentské hnutí na sklonku osmdesátých let byly také „jen“ aktivitami občanů,“ připomněl.

Klíčovým tématem občanské společnosti je podle něj rovnost. Proto by jako prezident měl například problém, kdyby měl jmenovat vládu bez žen. „Prezident může také přispět k odstraňování sexismu z celospolečenské debaty,“ věří. Připomněl, že jeho soupeř z prezidentské volby Miloš Zeman rád podporuje sexistické stereotypy, například někdejšími výroky o Petře Buzkové.

Je si prý vědom, že na některé věci společnost reaguje citlivě, například na problémy soužití s Romy. „Když se ve společnosti zvedá extrémní nálada, je na čelných představitelích státu, aby za pomoci své autority iniciovali uklidnění situace. To se vloni nestalo - a to byl jasný signál společnosti, že tyto extrémní postoje jsou akceptovatelné,“ píše prezidentský adept ČSSD.