Co si dnes investigativní novináři myslí a zda dojde konečně k nějaké zásadní změně při vyšetřování politicko-ekonomických kauz, se ParlamentníListy.cz zeptaly jednoho z nich - novináře z týdeníku Ekonom Jiřího Pšeničky, který se citlivými případy ve své práci zabývá.

Mladí policisté, žalobci a soudci ucítili šanci pro rychlou kariéru

Některé případy, například odsouzení klíčové postavy v politické straně Věci veřejné poslance Víta Bárty, obvinění středočeského exhejtmana a poslance Davida Ratha nebo vyšetřování exministryně obrany a dnes už bývalé místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Vlasty Parkanové, jsou prvními vlaštovkami, svědčících o tom, že se někteří policisté, státní zástupci ani soudci už nezastaví před branami vysoké politiky. „Vidím to tak, že spousta policistů, státních zástupců a soudců ucítila šanci pro rychlý karierní růst, které se chtějí, především ti mladí chopit. Cítí, že je to správný čas vydrápat se přes tyto mediálně sledované případy nahoru,“ míní Jiří Pšenička. Vidí to prý u ústecké návladní Lenky Bradáčové nebo u soudce Jana Šotta, který soudil poslance Víta Bártu a Jaroslava Škarku kvůli korupci. Není prý v tom nic zas tak špatného. „Je to přirozený lidský instinkt, každý chce ve svém oboru dokázat co nejvíc,“ vysvětluje.

Většina dělá svou práci poctivě

Novinář se však obává, že by se lidé, kteří ucítili příležitost a vyšetřují politické kauzy, znovu stáhli, kdyby nebyla živná půda. „Kdyby atmosféra ve společnosti nebyla příznivá ve smyslu očisty policie a justice, tak by do toho nešli,“ je přesvědčen. Přesto si nemyslí, že by jejich motivem byla jen snaha po kariéře a chyběly b u nich nějaké ideály, třeba snaha dosáhnout spravedlnosti. „Těžko posoudit motivy, může to být jejich kombinace. Jsem přesvědčen, že 80 až 90 procent novinářů dělá svou práci poctivě, protože je to těší, a to samé určitě platí i pro policisty, státní zástupce a soudce,“ dodal Pšenička.

Musí cítit podporu svých šéfů

Jenže některým politikům se nově probuzená iniciativa policie, státních zástupců a soudců příliš nelíbí, někteří z nich – například ministr financí Miroslav Kalousek nebo Petr Nečas – dali hodně najevo svoji nelibost, Kalousek byl dokonce opozicí obviňován i ze zastrašování policistů a útoků na ně. Objevily se dokonce obavy, že se orgány činné v trestním řízení mohou nakonec zaleknout a začít, stejně jako v minulosti, kauzy, v kterých figurují politici, zametat opět pod koberec. „Hodně záleží na jejich šéfech, jestli jim vytvoří podmínky pro práci. Pro investigativní novináře je také důležité mít oporu, aby mohli pracovat na citlivých kauzách, u policistů je to stejné. Když uvidí, že jejich šéf stojí za nimi, tykadla nezatáhnou,“ je přesvědčen novinář z týdeníku Ekonom.

Prezident Václav Klaus překvapil

Policejní prezident Petr Lessy se dokonce obrátil na policisty v Provolání, v němž dramaticky prohlásil, že policie v této chvíli stojí na ostří nože a může se rozhodovat o její další nezávislosti a schopnosti odhalovat závažné trestné činy i v nejvyšších patrech české politiky a vyzval policisty, aby nepodlehli tlaku, když odhalují trestné činy „osob veřejně známých, vlivných a mocných“. Ale hned byl obviněn, že použil pro policejního prezidenta nevhodný postup. „Provolání k policistům bylo nestandardní, to je pravda, ale předcházelo mu nestandardní jednání politiků,“ obhajuje krok policejního prezidenta novinář. A přiznává, že ho překvapilo, když Lessyho ve sporu s Miroslavem Kalouskem podpořil prezident Václav Klaus. „Nečekal bych to, sám jsem hledal odpověď, co za tím je,“ řekl. Ale prezident nás prý podobně překvapil v minulosti mnohokrát.