Jen tak lze podle něj znovuoživit ústavní parlamentarismus, k jehož těžkému úpadku u nás v posledních letech došlo. Ale s mnoha závěry Jiřího Přibáně politologové Zdeněk Zbořil a Petr Sokol nesouhlasí.

Zemanův krok byl chytrý, ale škodlivý

Profesor Přibáň se vrací k jmenování vlády Jiřího Rusnoka, kdy podle něj Miloš Zeman využil politické krize a premiérovy demise ke konfrontaci s Parlamentem. „Očekával, že po tomto kroku nastanou mezi parlamentními stranami vzájemné spory, v nichž nakonec i takto sestavená vláda paradoxně získá důvěru. Politicky jde o hodně chytrý krok, ale z ústavního hlediska jednoznačně škodlivý,“ píše ve svém komentáři.

Prezident podle Přibáně nejednal protiústavně, naopak využil pravomoc, kterou mu Ústava výslovně poskytuje. Jeho postup však ukazuje, že ne každý krok, který je v souladu s textem Ústavy, je také z hlediska demokratické ústavnosti správný. Jde podle něj o nebezpečný precedens, který bezprostředně ohrožuje nejen tradici českého parlamentarismu, ale i současný systém ústavních brzd a rovnováh.

Prezident vyvažuje moc vlády

Politolog Zdeněk Zbořil ParlamentnímListům.cz řekl, že profesora Přibáně zná jako vynikajícího filozofa ústavního práva, ale zatím se mu zdá, že když hodnotí českou politiku, vždycky se mýlí. „I tohle je úplný nesmysl,“ reagoval na jeho komentář. „Každý prezident, který má pravomoci, které mu poskytuje naše Ústava, má možnost s Ústavou zacházet tak, aby vyvažoval v bloku moci výkonné moc vlády. Jedno z jeho práv je jmenování vlády. To není jen povinnost, to je také právo prezidenta,“ vysvětlil Zbořil. A toto právo prezident uplatňuje podle své vůle a v termínech, které si sám určí. Ústava mu žádné lhůty nepředepisuje proto, aby nebyl omezen mocí výkonnou.  Stejně podle něj postupovali Zemanovi předchůdci Václav Havel a Václav Klaus. „Všichni tři nějakým způsobem Ústavu vykládali, ale ústavnost neporušili, Ústava nějaké zásady definuje, ty se dodržují, ale nepočítá s každou situací. Útoky, že Zeman Ústavu dezinpretuje, nejsou hodné lidí, kteří se zabývali studiem práva a nezvládli jeho aplikaci na konkrétní české poměry,“ obul se Zbořil do profesora Přibáně. „Já si ho velmi vážím, ale beru to jako jeden z možných názorů. Já mám zcela odlišný,“ vysvětlil.

Je velká lež, že přímo volený prezident má vyšší legitimitu

Uznávaný právník ve svém komentáři nesouhlasí s argumentem, že přímo volený prezident má vyšší legitimitu, proto může být mnohem aktivističtější ve výkonu svých pravomocí a interpretovat si je široce a po svém. Označil to dokonce za „velkou lež“. „O legitimitě totiž v ústavní demokracii nerozhoduje politická vůle, ale ústavní normy. Naopak v populistické demokracii se vše ospravedlňuje politickou vůlí a zájmy lidu reprezentovaného politickými vůdci. Myslím, že právě prožíváme krizi, ve které si konkrétní politická vůle snaží uzurpovat mocenské pole,“ uvádí Jiří Přibáň. Podle Zbořila je v našem systému výkonná moc rozdělena mezi prezidenta a vládu, prezident je součástí moci výkonné. „To jsou nesmysly, když někdo píše, že směřujeme k poloprezidentskému systému, protože my ho máme, i když v trochu jiné podobě než Rakousko, Francie nebo Německo,“ poznamenal Zbořil.