Hostem v pořadu byl Jiří Belinger z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, který je sám podnikatel v oblasti průmyslu. I on najímá cizince, ale z jednoduchého důvodu – vždy na jaře potřebuje nabrat krátkodobě velké množství zaměstnanců. Jenže u Čechů toto může praktikovat maximálně dvakrát. A když podniká dvacet let, cizince vyloženě musel začít zaměstnávat.

To ale není ojedinělý případ, cizinci se zaměstnávají především ve stavebnictví. „Já nemám nic proti těm lidem, co jsou tady normálně registrovaní, platí sociální a zdravotní a podobně,“ vysvětloval Ivan Veselý, předseda Asociace romských občanských iniciativ.

„Ale velké výhrady mám proti těm, co jsou tady načerno, co dělají otrockou práci,“ dodal. Tito lidé jsou ochotni pracovat za velice nízké platy, které Češi odmítají. „Ti nám vzali práci. Ti vzali práci občanům České republiky, obyčejným živnostníkům,“ přisadil si Veselý.

Nad tím ale kroutila hlavou Oksana Rizak, Ukrajinka, která v Česku žije už jedenáct let. „Nikdy jsem nikomu z občanů České republiky nebrala práci,“ prohlásila. „Poskytla jsem tomu zaměstnavateli přesně to, co potřeboval,“ dodala. Podle ní zaměstnávání cizinců načerno není tak časté, jak se říká – a spíše to je akorát obraz, jaký Češi chtějí mít.

Ne cizinci, ale zaměstnavatelé jsou ti špatní

Do diskuse se pak zapojil i generální inspektor Státního úřadu inspekce práce Rudolf Hahn. Ten poznamenal důležitou věc – neměli bychom se pohoršovat nad nelegálně zaměstnanými cizinci, ale spíše nad zaměstnavateli, kteří je takto zaměstnají. Jak poté potvrdila i advokátka, která podobné pracovníky zastupuje ve sporech, často jsou tito lidé vykořisťováni.

Jenže takoví zaměstnavatelé nepůjdou diskutovat do pořadu, jak poznamenal podnikatel Belinger. „Můj názor je, že tyto případy existují, ale méně,“ míní a ukazuje především na oblast stavitelství. „V průmyslu jako takovém to absolutně není možné,“ hájil svoji oblast.