Hospodářská krize ale zachvátila nejen Českou republiku. Její původ leží v nerovnováze a nerovnostech. „Především v rozdělení příjmů a bohatství celkově,“ vysvětlovala v Hyde Parku na ČT Ilona Švihlíková. Tím pádem se chudším vrstvám snížila kupní síla a spolu se střední třídou se stále zadlužují. Dalším důvodem bylo, že bohatí hledali vysoké zisky v prazvláštních zdrojích.

„V České republice jsme se ještě nedostali na úroveň HDP z roku 2008, na rozdíl od našich sousedů,“ vypočítávala pak konkrétně ekonomka. Především v Česku chybí strategie – jak totiž ukazují data Českého statistického úřadu, propadá se domácí poptávka. V této statistice jsme prý na úúrovni nejvíce postižených zemí eurozóny.

„Je to docela varující po pěti letech,“ míní Švihlíková. „Je potřeba přehodnotit hospodářskou politiku,“ dodala. Ta je totiž v České republice „ad hoc“, příliš řešená narychlo. „Potřebujeme opravdu dlouhodobou koncepci. Nemůžeme jen látat díry a přesouvat miliardy sem tam,“ míní Švihlíková a dodává i další výhodu – pak by hrozilo menší nebezpečí, že peníze skončí u „kmotrů“.

Výše korupce je totiž v Česku také varovná. Poškodila prý už celý systém. „Ono nejde jen o to, jaké částky zmizely, ale co to udělalo se systémem,“ upozorňuje ekonomka. Funguje zde akorát struktura, která je pro stát obecně nevýhodná, ale zapouzdřila se.

Nejvíce zadlužené jsou vyspělé státy

Dalším tématem v diskusi byla i zadluženost. Zde je podle Švihlíkové varovné, že nejzadluženější země světa jsou často vyspělé. „Naprosto nejzadluženější zemí na světě je Japonsko,“ uvedla příklad.

Důvodů je prý několik a nejde jen o to, že by si obyvatelé daného státu „žili nad poměry“. Může za to například fakt, že vyspělé země spustily „daňové závody“ – vzniká tak mnoho možností, jak se vyhnout placení daní. „Doposavad tady nebyla příliš velká snaha s tím něco udělat,“ vysvětluje ekonomka. „Klesá jim kapacita ty daně vybírat,“ dodala.