"Parametry v řadě oblastí našeho života se zhoršují, což je vládnoucími kruhy a naivnějším zlomkem publika vydáváno za jedině možnou a správnou cestu," píše Keller ve svém komentáři pro Právo.

A jmenuje řešení ministerstev, které podle něj lze označit jako "podstandardy". Patří sem třeba slučování tříd na školách, která vedou k nižší kvalitě výuky, vyšší nervozitě učitelů a nižším vědomostem žáků. Na stejném principu jsou prý založeny i Drábkovy hlídací koutky pro předškoláky.

"Místo abychom řešili otázku, zda děti v předškolním věku opatrovat kvalitně, anebo je držet v jakémsi nouzovém režimu, je nám vnucováno jiné dilema: buď nouzový režim se všemi jeho prohřešky na dětech, anebo zoufalé matky, kterým bez odložení dítěte hrozí fatální pokles životní úrovně," píše sociolog.

Ještě bychom měli být rádi

Podobná situace je také ve zdravotnictví. A to samé zažívají i senioři, jimž celoživotní odevzdávání sociálního pojištění nezajistilo standardní valorizaci penzí podle míry inflace. "Hodně snížený standard v podobě třetinové valorizace je vydáván za úspěch a málem za doklad sociálního cítění vlády. Senioři přece také nemuseli dostat přidáno vůbec nic," píše Keller.

Východiska v podobě snižování úrovně jsou podle Kellera nutná v zemi, kde daně nelze vybrat a vybrané peníze nelze často dohledat," uzavírá sociolog.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.