Pokud se podíváme na strukturu jeho starších projevů, tak se v nich objevují vždy komentáře k ekonomickému vývoji, stabilitě či nestabilitě vlády a volbám (pokud ten rok proběhly či proběhnou) a postavení České republiky v Evropské unii a ve světě a míře její suverenity.

Prezident také velmi často apeluje na mezigenerační a národní soudržnost, národní hrdost a vlastenectví a vyzývá k tolerantnější a solidárnější atmosféře ve společnosti. Současně téměř vždy vyzývá k omezení regulací, zeštíhlení přebujelého sociálního a byrokratického státu, provádění reforem a snížení státního dluhu.

Vloni podpořil reformní úsilí vlády a vyjádřil naději, že rok 2011 bude klidnější, neboť se v něm nekonají žádné volby. To se podle něho letos částečně splnilo, i když politické a mediální kauzy klidu příliš nedodaly.

Ekonomika nic moc, ale ne katastrofa

Na začátku připomněl zesnulého exptrezidenta Václava Havla, který se podle Klause zasloužil o naši svobodu a demokracii.

Prezident si poněkud rýpnul do odborů, když hovořil o „nátlakových skupinách“, kterým se nelíbí přerozdělování bohatství v zemi a hledí jen na svůj zájem. Na začátku loňského roku prezident věřil, že by v roce 2011 ekonomika mohla růst. To se dařilo zpočátku, ale růst se začal zpomalovat, pokud se již úplně nezastavil. Chabý ekonomický vývoj Evropy podle něho Česku také příliš neprospěje, neboť zadlužení států EU se neřeší a pouze přesouvá do nedohledna. Potenciální návrat hospodářské recese zasáhne i nás a rok 2012 nebude patřit k nejlepším.

Na druhé straně podle něho nemá ztrácet elán a Česká republika na tom ve srovnání s ostatními zeměmi Evropy není vůbec špatně. Nečelí bankrotu, demonstranté zde nezapalují auta, nejsou zde problémy s přistěhovalci, kteří by narušovali soudržnost společnosti, nekrachují nám banky, nezaměstnanost je v porovnání s ostatními státy poměrně nízká stejně jako sociální problémy.

Nutnost zásadních reforem a špatná atmosféra

Na druhou stranu u nás vidí špatnou společenskou atmosféru, vzájemnou nedůvěru, vzájemnou závist a snahu omezit každého, kdo vyčuhuje či fouká proti větru. Podle prezidenta se také nesplnila nerealisticky vysoká očekávání spojená s naším vstupem do EU a propast mezi očekáváními a realitou je nyní největší za celou dobu členství.

Klaus míní, že sociální systém potřebuje zásadní, nikoli jen kosmetické reformy. Pokud nechceme, aby reformy byly bolestivější, musíme je dělat co nejdříve a důsledně. Připomněl, že před 10 lety byl státní dluh 345 miliard a nyní je více než čtyřnásobně vyšší.

Zdůraznil, že nelze zvyšovat nároky obyvatel bez odpovídacího růstu toho, co vyprodukujeme. Nemůžeme si dovolit žít nad poměry. V tomto smyslu varoval i před nerealistickými populistickými sliby v nadcházejících senátních a krajských volbách, které budou podle něho důležitým signálem.

Na závěr ale vyjádřil naději, že v Česku je řada pracovitých a nadaných lidí, na kterých náš stát stojí, o nichž se ale moc v médiích nepíše. Občanům popřál rodinnou pospolitost a vzájemný respekt a lásku.