Naštvaných lidí jsou stovky. Podle Jana Kratochvila z občanského sdružení Krachy cestovek, kde se podvedení klienti houfují, to bude pro stát drahé.

„Registrujeme několik stovek lidí, kteří přišli o peníze kvůli tomu, že stát nezajistil důsledné přenesení evropské směrnice do českého právního řádu,“ sdělil Jan Kratochvil z občanského sdružení Krachy cestovek. První z poškozených klientů zkrachovalých cestovních kanceláří se nyní začal domáhat náhrady škody na českém státu. Advokátní kancelář Jana Kalvody, která se bude snažit poškozeným pomoci, odeslala nyní jménem zákazníka loni zkrachovalé I. Parkam Holidays ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) výzvu k náhradě škody způsobené nesprávným úředním postupem. Další výzvy budou následovat.

Cena za děravý zákon

Podle Kratochvila budou klienti zkrachovalých cestovních kanceláří požadovat na státu dohromady zatím zhruba jeden a půl milionu korun. „Podle našich propočtů ale turisté přišli za dvanáct let účinnosti zákona o podnikání v cestovním ruchu, jenž není v souladu s evropskou legislativou, o mnohonásobek této částky,“ upřesnil. Prostřednictvím občanského sdružení Krachy cestovek, jehož je neoficiálním mluvčím, se hlásí o své peníze zejména klienti loni zkrachovalých cestovních kanceláří I. Parkam Holidays a Vivamonde, ale také velká skupina lidí, které připravil o peníze letošní krach BG Travel. Nikdo z nich se kvůli špatnému zákonu nedočkal plného odškodnění od pojišťovny. Na klienty BG Travel, kteří neodjeli na zaplacené zájezdy, dokonce nezbyla ani koruna. Všechny peníze z pojistky totiž spolykala repatriace turistů uvízlých v zahraničí. MMR se však již několikrát vyjádřilo, že stávající zákon je vyhovující a vše je problém pojišťoven. Přesto tam připravují novelu zákona.

ParlamentníListy.cz zveřejnily jako první příběh rodiny Moniky Lazíkové z Frýdku – Místku. Ta si u cestovky BG Travel zakoupila zájezd k moři do Bulharska. Lazíková totiž vychovává dvě děti s dýchacími problémy a lékaři doporučili, že by jim mohl mořský vzduch výrazně pomoci. Kvůli krachu zmíněné cestovky rodina nikam neodjela a nedostala ani korunu nazpět. „Chceme sice odškodnění od státu, ale jinými slovy to znamená, že si bereme naše peníze, které jsme zaplatili na desítkách různých daní. Zaplatit by to nicméně měli konkrétní poslanci, kteří mají co do činění se zákonem o cestovním ruchu a to ze svých platů. Opravdu mne nezajímá, jaká částka to ve finále bude a kde na to mají vzít. Zcela jistě si na svých postech našetřili, pokud se dá použít tento výraz, ze svých platů dost, a když už to náhodou stačili rozházet, tak jsou tady různé důvěryhodné finanční instituce, u kterých si můžou půjčit,“ sdělila naštvaná matka již dříve ParlamentnímListům.cz.

Dřeli na dovolenou a nic

Občanské sdružení Krachy cestovek vzniklo na začátku letošního roku. „Už toho bylo dost. Je to evergreen, který se opakuje jako kolovrátek každý rok a ještě se začal umocňovat, takže je zde spousta lidí poškozených a na druhé straně viníků, kteří se všem jen vysmívají. Je evidentní, že se u některých případů opakují ta samá jména, která jen kvůli děravé legislativě proplouvají a dál podvádějí lidi, co se těžce nadřeli, aby si mohli zajet na dovolenou. A to zřejmě inspiruje další lumpy. Ano, stane se, že někomu nevyšel podnikatelský záměr, zkrachoval, a vše proběhne korektně a v souladu se zákonem. Třeba letošní zánik cestovní kanceláře Pradok. Avšak dostáváme mnoho podnětů od lidí, jejichž případy to nejsou. Oni byli normálně podvedeni. Stejně, jako byly vytunelovány některé banky, tak byli vytunelováni tito klienti cestovních kanceláří,“ podotkl Kratochvil.

Jak sám říká, problematice se začal věnovat, protože je přesvědčením a v dobrém kverulant. Sdružení zjistilo, že problémy vládnou od doby, co platí zákon o podnikání v cestovním ruchu. Jeho praktická aplikace prý měla vždy potíže, opakovaně se jí někdo zabýval, ale výsledek se ještě nedostavil. „Zjistili jsme, že nikdo není k ničemu kompetentní a může jít o to, že úředníci nepracují tak, jak mají. Výsledek je ten, že odpovědnost za stav půjde za státem. Něco podobného se odehrálo v Rakousku. Dlouho se nic nedělo, až se klienti spojili, zažalovali stát a u evropského soudu vyhráli. Bylo tam špatně implementováno právo Evropské unie do národních podmínek, což je analogické se situací u nás. Náš názor sdílí i právník Jan Kalvoda, jenž má v této oblasti dost zkušeností,“ sdělil.

Šlapou do vosího hnízda

Právník Kalvoda se do problému opřel v polovině roku. „Byl vstřícný a získali jsme autoritu, která věří, že takovýto spor se státem lze vyhrát.  Je ochoten s námi spolupracovat a vystupuje jako náš partner. Vždyť jde o nespočet postižených lidí. Za dobu účinnosti zákona se podle našich zjištění jedná o několik tisíc osob, dle našich propočtů poškozených o zhruba pětadvacet milionů korun. Z nich se na nás obrátilo několik set lidí, přičemž doklady potřebné k řešení zatím dodalo 231 poškozených, u nichž se orientačně jedná o škodu ve výši zmíněného asi jeden a půl milionu korun. Jednotlivé případy se zpracovávají a řeší, protože musí být dodržen procedurální postup. Otázka je, jestli se náhodou stát nechytí za nos, vyhodnotí to, a lidi odškodní bez soudu. Měl by chybu napravit, protože systém nefunguje,“ dodává.