Od roku 2008 čekají české firmy a spolu s nimi i jejich zaměstnanci, až se bude ekonomice lépe dařit. Jenže to trvá už pět let a světlo na konci tunelu se zdá být v nedohlednu přicházejí jen další a další škrty, firmy se bojí expandovat a analytici občany uklidňují, že za dva roky bude lépe. Bude tomu ale skutečně tak. To v tuto chvíli vlastně nikdo neví.

Víra v lepší zítřky drží hospodářství v chodu

„Proč mají analytici a my s nimi tendenci dívat se do budoucna s opatrným optimismem? Odpověď může být filozofická i ekonomická. Lidé potřebují naději. Bez ní přichází deprese a pád. Je jasné, že dnes nikdo skutečně neví, jak bude vypadat ekonomika za dva roky, ale proč předpokládat, že klesne třeba o dvě procenta?“ ptá se autor.  

Např. odchod Řecka z eurozóny se dá také vykládat dvojí optikou. Můžeme se na to dívat jako na katastrofu pro EU nebo jako na naději pro ekonomický restart. Právě podobné naděje jsou podle Maška tím, co drží hospodářství v chodu. Pokud by občané nevzhlíželi k podobným nadějím, ale jen přijímali trpkou realitu škrtů, mohli by se podle komentátora jednoho dne ocitnout na psychiatrii.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.