Obviněním bývalého předsedy vlády Petra Nečase a zadržením několika osob provázaných s kauzou Jana Nagyová (dnes již Nečasová, pozn. red.) se opět dostává do centra zájmu otázka, jak nahlížet na takzvané politické trafiky, o které v kauze, zdá se, také jde.

V této souvislosti požaduje ODS zrušení vyhlášky o přesunu případů mezi státními zastupitelstvími. Jde přitom o vyhlášku, kterou vydala vloni v lednu exministryně spravedlnosti Marie Benešová. Občanští demokraté nyní tvrdí, že dozor a vyšetřování případu nepřísluší olomouckému státnímu zastupitelství, ale věcně patří do Prahy. Vyšetřování na Moravě umožnila podle nich právě až nová a občanskými demokraty nyní znevěrohodňovaná vyhláška.

Pravdou tak zůstává, že instituce takzvané politické trafiky je nyní vnímána veřejností jako nástroj korupce a nečistého politického boje. Běží tedy o to, zda vstoupila, či nikoli politická kultura přidělením „trafik“ za hranici zákona.

Je politická trafika mimo zákon?

„Pokud by se jednalo o politické funkce, tak je to snad jasné. Ty lze v demokratické společnosti získat jedině ve svobodných volbách. A svobodu voleb, pokud je mi známo, u nás zatím nikdo nezpochybňuje, protože každý má možnost volit a být volen. I když pravda, to první je poněkud snadnější. Stačí se zvednout z křesla či gauče a jít. Přitom netvrdím, že výběr je vždy ideální. Ale když už někdo nejde -  a ono se to týká kolem 40 procent lidí a více - pak by alespoň neměl nadávat. Je mi líto. To, dostat se na kandidátku, natož pak její tzv. volitelné místo, již může být a mnohdy je poněkud problematičtější. Dokonce to tu a tam může opravdu snad zavánět až jistou protekcí, trafikou, odměnou. Bohužel někdy až tak, že ani ten nejlepší osvěžovač z TV reklamy ten smrádek nepřebije,“ reagoval na úvod komentáře tohoto týdne poslanec ČSSD Jiří Koskuba.