„Podobně mefistofelskou jízdu jsem zažil snad jen v někdejších Sudetech, jež jsme po odsunu Němců tak nešťastně uměle osídlili, že mnohdy vypadají i víc než šedesát let po válce jako po náletu Luftwaffe,“ zhodnotil redaktor Reflexu zážitek z dvoudenní cesty po Ostravsku. Jel se podívat do oblasti, která si v posledních dnech připsala největší počet otrávených metanolem.  

„V Ostravě vždycky byla tradice, že se po výplatě chodilo do hospody,“ popisuje režisér Luděk Golat, někdejší ředitel ostravského divadla. V posledních třech letech se však prý pití přesouvá do laciných barů a stánků a lidé nechodí popít, ale zpít se. „Lidé hledají v alkoholu zapomnění, a čím lacinější, tím lepší. A nejde už jen o sociálně slabé,“ popisuje Golat.

V Havířově se redaktor potkává s rázným důchodcem, který jako přivýdělek provozuje trafiku. V ní ovšem nejsou hlavním prodejním artiklem noviny. Nyní prodává pivo a víno, před prohibicí prý nejvíce letěla vodka Stalinovy slzy. „Budeme volit komunisty. Za nich měli všichni práci a maso nestálo tolik jako dneska,“ vykládá skrz okénko.

Z balkónu přilehlé bytovky mu místní důchodkyně prozrazuje, že kolem stánku místní obvykle popíjejí celý den. „Než to policie vybrala, bylo to po střechu plný chlastu,“ popisuje. Na dotaz, proč se tu tak pije, odpovídá, že neví. Asi je to prý nějaký divný kraj.

Podle redaktora Reflexu lze hledat kořeny v do značné míře umělé struktuře společnosti v ostravském regionu. Umělá města jako Havířov nebo Karviná podle něj komunisté postavili na zelené louce coby ubytovny pro dělníky těžkého průmyslu. „Sesbírali sem obdivuhodně homogenní lidský mix: bez vyšší kvalifikace, zato s největší závislostí na státě,“ píše. „A když pak stát dal ruce pryč, zbyly jen Stalinovy slzy,“ uzavírá.  

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.