Částečně v ní byl přítomný už předtím - třeba když jeho agentura realizovala billboardovou akci „Stydím se za svého premiéra“ proti Stanislavu Grossovi. Před několika lety však začal mít pocit, že neproduktivního nadávání po hospodách už je v této zemi dost a rozhodl se sám jít příkladem.

„Ptal jsem se sám sebe, jak můžu pomoci,“ vzpomíná na své rozhodování pro Hospodářské noviny. Názorově mu byla nejblíže ODS, zkusil proto štěstí právě tam. Jenže na Praze 4, kde žil, v té době vládl stranický šíbr Ondřej Palounek, a navíc mu řekli, že by na přijetí musel čekat tři čtvrtě roku. Zkusil tedy štěstí na Praze 5, kde se okamžitě zařadil do tábora kritiků dalšího známého komunálního šíbra Milana Jančíka. „Tam jsem taky poznal, že věci je možné měnit,“ říká. Sám prohlašuje, že některé lidi je třeba z ODS „vypráskat“ a chlubí se tím, že například právě Jančík už je pryč.

Jiní vlivní regionální hráčí jej však dráždí a například vloni na kongresu v Brně neváhal svůj odpor dát najevo. „To je prostě mentalita veksláků a taxikářů a ODS to hrozně poškozuje,“ vzpomíná na tehdejší promenádování šíbrů přímo před zraky novinářů a televizních kamer.

Od roku 2009 je štědrým sponzorem své strany, celkem jí poukázal čtyři a půl milionu korun, možná největší soukromý příspěvek. Na druhou stranu po komunálních volbách 2010 právě on na protest proti velké koalici na pražském magistrátě s přáteli přelepoval u radnice cedule místopisným označením „Mafiánské náměstí“. Na druhou stranu přiznává, že primátor Bohuslav Svoboda jej přesvědčil.

Vyměnit definitivně byznys za politiku a vstoupit do vyšších stranických pater však zatím nechce. Má však prý radost, když vidí, že v poslední době do ODS vstupují lidé, kterým skutečně o něco jde.