Ačkoli stát zabavil řádu majetek před rokem 1948 na základě Benešových dekretů a zákon o majetkovém narovnání vztahů s církvemi přitom přímo vylučuje, že by se měl vracet majetek zabraný podle dekretů, sekretář řádu Robert Rác vidí celou věc nadějně. Podle informací, které sdělil deníku Právo, má totiž k dispozici rozsudek Nejvyššího správního soudu. Ten roku 1948 rozhodl, že na německé rytíře se dekrety nevztahují.

Navíc Rác tvrdí, že mají v ruce i nové lejstro. "Právníci našli dokument, že ten rozsudek byl doručen v roce 1950 ministerstvu zemědělství. Dosud všichni tvrdili, že rozsudek nebyl doručen, a tudíž se řádu dekrety dotýkají. To ale není absolutně pravda," dodal Rác.

V zákoně o restitucích stojí paragraf, hodící se na historii rytířského řádu, který říká, že kromě majetku zabaveného mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990 se vydá majetek církvím, které utrpěly újmu důsledkem "odepření nebo neposkytnutí ochrany vlastnického práva nebo odmítnutí ukončení procesu rozhodování o majetkových nárocích před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci".

Chtějí Bouzov i Sovinec

Podle ústavního právníka Jana Wintra má řád šanci na úspěch, pokud se mu podaří prokázat, že po roce 1948 usiloval o spravedlivý proces, který mu byl odepřen. "Pokud se domáhali u komunistických úřadů vrácení majetku na základě usnesení soudu, a nebylo jim vyhověno, tak by se mohlo jednat o postup porušující obecně uznávané principy demokratického právního státu. Potom dává smysl, že by mohli žádat na základě restitučního zákona o vrácení majetku," řekl Právu Wintr.

Německý řád usiluje o obrovský majetek na severu Moravy. Například o hrady Bouzov a Sovinec, zámek Bruntál, lázně Karlova Studánka a 20 tisíc hektarů lesa.

ČSSD chce zrušit náhrady

Zákon o církevních restitucích počítá, že církve dostanou zpátky majetek v hodnotě 75 miliard korun, 30 tisíc hektar půdy a 150 tisíc hektarů lesa. Za majetek, který nelze vydat, bude stát církvím splácet 59 miliard po dobu 30 let.

Právě tyto náhrady se snaží zarazit ČSSD. Chystá proto stížnost k Ústavnímu soudu, aby tuto část zákona zrušil. Sociální demokraté tvrdí, že zákon odporuje některým částem Listiny základních práv a svobod. "Jsme přesvědčeni, že jsou některé církve zvýhodňovány na úkor jiných církví," řekl Právu předseda poslanců ČSSD Jeroným Tejc.

Navíc mají církve podle ČSSD jiné podmínky než restituenti z 90. let. "Porušení rovnosti je v kompenzaci, která je od ostatních restituentů rozdílná, jim se přiznával zlomek odhadní ceny a církvím se přiznává násobek tržní hodnoty," dodal Tejc.