„Pořád nám říkají, že není politická vůle ke změně. Takže není divu, že při krajských volbách zase nebyla voličská vůle majitelů zemědělské a lesní půdy, jejich počet se pohybuje mezi jedním až dvěma miliony,“ vysvětlila v rozhovoru ParlamentnímListům.cz předsedkyně Sdružení vlastníků honebních pozemků Věra Petrová. Před dvaadvaceti lety pomáhala při tvorbě zákona o půdě, pak restituovala menší lesní hospodářství a už přes dvacet let žije na venkově a pečuje o svůj les.

Stále častěji se kritizuje špatné zacházení  s krajinou, se zemědělskou a lesní půdou. Je to opravdu tak hrozné?

Je to dosti úděsné. Tři čtvrtiny zemědělské půdy nebylo dosud předáno svým majitelům. Pouze se jejich jména vepsala k  hektarům na katastru nemovitostí. Vlastníci nemají vůbec žádnou možnost ovlivnit kvalitu obdělávání své půdy.  A tam, kde byla pole předána, se, díky neustálému oddalování  platnosti již schváleného občanského zákoníku, situace  znovu znepřehledňuje.  Pokud se týká lesních majetků, které vlastníci na rozdíl od zemědělských převzali a hospodaří na nich, komplikuje situaci současný lesní zákon.  Je už dávno překonaný.  Začátkem druhé poloviny minulého století došlo v západní Evropě k přehodnocení způsobů lesního hospodaření, preferuje se v nich hospodaření způsobem přírodě blízkým, které náš zákon zakazuje. Prosazují tu se umělé monokulturní plantáže, které někdy vyžadují nešetrné zacházení s lesní půdou. V lesních zákonech střední a západní Evropy je ochrana lesní půdy samozřejmostí. 

To znamená, že současná politika zemědělství a lesnictví je špatná? Resort zemědělství řídí už druhé volební období ministři za ODS.

Jenže hospodaření v polích a lesích je dlouhodobé, potřebuje mít horizont dvou, tří  generací  -  a komunistům se dokonale podařilo  přetrhnout tuto kontinuitu  krajiny s člověkem, který v ní hospodaří.  Majitelé zemědělských pozemků prý nemají o své pozemky zájem – ale jak můžete mít zájem o něco, co jste nikdy neviděli. Ta pole dokonce neviděli ani vaši rodiče či prarodiče!  Na většině pozemků se hospodaří podle regulí z doby socialismu. Teprve nový občanský zákoník, který má platit od 1. 1. 2014, zavádí jiná pravidla, mluví se v něm o propachtování půdy – a proto chtějí komunisté jeho platnost znovu oddálit.  Jejich vítězství v krajských volbách je z tohoto pohledu hrozivé. Mohou ovlivňovat zákony – a krajina bude stále víc degenerovat.  Na rozdíl od ODS má KSČM vypracovanou dlouhodobou perspektivu ve všem, tedy i v zemědělství.  Opírá se především o potomky svých dělnických a rolnických kádrů z 50. let minulého století. Typickým příkladem jsou myslivci se svým mysliveckým zákonem. Škody, které páchá na zemědělských a hlavně na lesních kulturách přemnožená spárkatá zvěř, se počítají na 7 až 8 miliard korun ročně.  A dokud budou platit dnešní zákony, škody se nezmenší.