Vězeň tak například má kratší trest, který do amnestie spadá, a trest delší, víceletý, na který se už osvobození nevztahuje. Někteří vězni ale napoprvé neuspěli s odpuštěním nižšího trestu. Podle Jana Šlosara to však není ještě konec – nakonec mohou přece jen uspět.

"Pokud je někdo odsouzen například k osmnáctiměsíčnímu žaláři a přitom mu zrovna běží třeba desetiletý trest, může příslušný okresní soud rozhodnout, že tento trest nepromine. Když potom odsouzeného v průběhu dalších měsíců nebo i let přesunou do jiného vězení, může požádat o nové projednání svého případu u jiného okresního soudu. A ten může rozhodnout jinak," uvedl místopředseda pardubického soudu pro server Aktuálně.cz.

Pokud se tedy budeme držet tohoto příkladu, pro vězně by to znamenalo, že si odsedí oněch deset let, ale od 18 měsíců již bude osvobozen. Podle soudce to je jedna z možných interpretací prezidentské amnestie.

K tomu Šlosar uvádí i další nejasný případ. Lidé jsou odsouzeni k jednoletým až dvouletým trestům. Aby byli amnestováni, nesměli být v posledních pěti letech odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.

"Někdy totiž není uložen trest odnětí svobody, ale například obecně prospěšné práce nebo jiný podobný trest. Při porušení podmínek daných soudem však může dojít k přeměně takového trestu na nepodmíněný trest odnětí svobody," popisuje Aktuálně.cz soudce. "A je potom otázkou, zda takový člověk naplňuje podmínky amnestie, či nikoliv. Byly zde tři různé výklady, jak tuto věc řešit," uzavírá.