Když předlistopadový premiér Lubomír Štrougal kritizuje současnou Českou republiku, neznamená to, že nevidí žádná pozitiva. „Plnohodnotný vnitřní trh, možnosti cestovat, růst životní úrovně u některých skupin zaměstnanců, lepší nabídka studijních příležitostí, lepší životní prostředí – to všechno by neviděl jen slepý,“ vyjmenovává expremiér ve druhém dílu svých pamětí, které pod názvem Ještě pár odpovědí vydalo nakladatelství Epocha, klady uplynulých dvaadvaceti let.

Dodává však, že jsme se trochu zjednodušeně řečeno, stali takovou konzumní, polovyspělou zemí. „Máme půl milionu nezaměstnaných. A zhruba stejně tolik nepotrestaných tunelářů a zlodějů. Velkých i menších. Sociální jistoty v celém komplexu – zvláště v zaměstnání a zdravotní péči – se ze života většiny lidí vytratily. A to v zemi, kde společnost směřovala vždy k sociálnímu státu,“ upozorňuje Štrougal na to, kam až vývoj naši zemi posunul.

Veřejnost je vystavena falešné propagandě o minulosti

Velice mu vadí pomluvy, když se o minulém režimu tvrdí, že všichni kolaborovali, nebo že odpor k režimu dávali najevo tím, že jezdili na chaty. „Naprostá většina si prý nevážila zaměstnání, nebyla hrdá na svou práci, výrobek, na svůj podnik. Pod vlivem této falešné propagandy jsou veřejnosti předkládány k věření různé ´cinknuté´ mýty, floskule o protistátním postoji jakoby celého národa,“ píše Štrougal, že to všechno spolu s obdivuhodnou neschopností české politické levice vytvořilo a vytváří jakousi atmosféru marnosti.

Při autogramiádě knihy Ještě pár odpovědí se vyjádřil k reformnímu úsilí Nečasovy vlády. „Víme, o jaký program jde. Podle mého názoru nejde o reformy, ale o škrtací program. Naopak impulsy k oživení ekonomiky a růstu se nekonají, ty v nich nejsou obsaženy,“ kritizoval bývalý předseda vlády, že navzdory tomu je národ vyzýván, aby s těmito reformami vyslovil souhlas, aby nevytvářel nějaké nálady proti těmto operacím a naopak aby se s nimi ztotožnil a nevytvářel rozpory v republice. „Toto pochopitelně nemohu přijmout,“ dodal expremiér.

Teď si užívá svobody slova, kterou léta potlačoval

„I pan Štrougal si může plnými doušky užívat svobody slova, kterou léta potlačoval. Vítám jeho kritiku reforem, protože to opět dokazuje, že komunisté nereflektovali svou vinu za to, že desítky let ničili zemi, že ani v nejmenším nepochopili smysl pokání. Je to další dílčí důkaz, že se nereformovali a že tudíž KSČM, následovnice KSČ, patří před soud,“ zareagoval pro ParlamentníListy.cz senátor Jaromír Štětina, který kandidoval jako nezávislý za TOP 09.

V knize pamětí se expremiér věnoval reformám z počátku devadesátých let. „Především to byl návrh restitučního zákona, který byl vypracován pod vedením Karla Schwarzenberga, tehdejšího kancléře na Pražském hradě. V rámci této restituční akce byl mimo jiné vydán rozsáhlý majetek rodině Václava a Miloše Havlových, ač v té době bylo zveřejněno prohlášení, že Václav se tohoto nároku vzdává,“ připomněl Štrougal i to, že podíl Václava Havla stihla před bankrotem ještě odkoupit za nemalý peníz společnost Chemapol.

Škody kuponové privatizace nikdo věrohodně nevyčíslil

Ostře kritizoval i další závažný dokument, který zásadním způsobem měnil vlastnické poměry v národním hospodářství a v němž se rozhodlo o takzvané kuponové privatizaci. „Národohospodářské škody, které při realizaci tohoto speciálního českého experimentu byly způsobeny, nikdo dosud věrohodně nevyčíslil. Neoficiálně uváděné stamiliardy až bilion nejsou údaje zřejmě přehnané. Vše se neodpovědně ve spěchu prodávalo, předávalo novým kupcům, z větší části do zahraničí,“ viní Štrougal tehdejší politickou reprezentaci z toho, jak zemi rozprodala.

Ve své knize popírá i jeden z mýtů, který se vytvořil o první prezidentské kandidatuře Václava Havla. „V oné přechodné době, kdy ještě byl prezidentem Gustáv Husák, už dva členové aparátu úřadu vlády NSR přímo na chodbě Úřadu předsednictva vlády sdělovali Havlovi, že jako příští prezident ČSSR byl na Slovensku vybrán on, aby s tím počítal,“ uvádí Štrougal.

Havel coby prezident nebyl objev nějakého Kocába

Havel byl samozřejmě připraven to „těžké břímě odpovědnosti“ – jak říkával – byť nepříliš „ochotně“ převzít. „Současně mu sdělili, snad spíš žertem, že pokud by s tím nesouhlasil, tak by si museli vybrat někoho jiného. Takže Havel coby prezident nebyl žádným objevem nějakého Kocába. To je zřejmě jen nějaká krycí legenda. A i těch následně vymyšlených je několik,“ tvrdí expremiér v knize Ještě pár odpovědí, kterou vydalo nakladatelství Epocha.

Líčí také, jak to bylo s návrhem na přímou volbu prezidenta, který vzešel z okolí tehdejšího premiéra Ladislava Adamce. „Ze zahraničí pronikla unisono agresívní a bouřlivá kampaň pod heslem, že by tak došlo k narušení zásad obnovující se demokracie v ČSSR. Dali tak naší zemi arogantně najevo, že s nějakou vlastní domácí politikou nemáme moc počítat. Veřejnost byla vystavena mediálnímu tlaku, že by to nebylo demokratické, a tak celý návrh padl pod stůl,“ zmiňuje to, co se nynější politická reprezentace naopak chystá jako vrchol demokracie zavést.