Například europoslanec Hynek Fajmon si postěžoval: „Já teď vlastně ani nemůžu chodit za lidma a přesvědčovat je o nezbytnosti zvýšení DPH nebo církevních restitucích. To bych byl za blázna. Je to velká frustrace.“ Proto prý dokonce uvažuje, že by stranu opustil.

Vedení strany však tvrdí, že odcházejí především lidé, kteří se na stranu účelově přisáli, nebo je tam přivedli kmotři jako své loutky. „Přirozená velikost ODS je kolem dvaceti tisíc členů,“ namítá předseda Petr Nečas s tím, že doposud je členů přibližně dvacet tři tisíc. Proto prý klesající čísla tak tragicky nevidí.

Senátor Jaroslav Zeman se přidává a ukazuje na příklad oblastního sdružení v Semilech, kde je nyní úpadek členstva téměř nejvyšší.  „Semilsko je nejmenší oblastí a přesto mělo nejvíce členů. To bylo nenormální,“ říká.

Přesto MF DNES přináší příběhy zklamaných členů ODS, kteří nyní váhají, zda se od strany neodvrátit. „V ODS jsem se cítil nejlépe po jejím založení,“ vzpomíná Jan Chloupek z Lysé nad Labem. „Celé to pak zk…l Topolánek. Vytvořil kamarádskou linii Topol, Dalík a Řebíček a navíc svěřil resort financí Miroslavu Kalouskovi. Nemůžu se zbavit dojmu, že ti kluci nahoře si jen zajišťují budoucnost,“ říká člen strany od roku 1991, kdy strana vznikla.

Nejnovější dění už je podle něj "hniloba zaživa". Třeba i Jaroslava Kuberu, který přichází s nápady na změny, členové berou jen jako baviče. Jedinou šancí podle něj je, že "nám levičáci budou dávat po držce a že se nakonec z toho tlaku, pod kterým budeme, zrodí něco lepšího".