„ProAlt je organizace, která se soustředí na slůvko ‚Proti‘ tedy např. proti reformám, proti kapitalismu, proti této vládě apod. K tomu opačně ProtiAlt je ‚Pro‘. Pro reformy, pro demokracii, pro svobodnou ekonomiku a zejména pro svobodu a individuální zodpovědnost jednotlivce. Je to poněkud humorný paradox, nemyslíte? ProAlt slučuje lidi levicového až extremisticky levicového zaměření, tedy od pachatelů dobra v zeleném trikotu, přes trockisty až po marxisty, zachraňující každou částečku společnosti tím, že ji zbaví nejprve zodpovědnosti a posléze i svobody či dokonce chuti ke svobodě,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz mluvčí ProtiAltu Miroslava Táborská.

Jak jsem potkal lůzu…

Naopak ProtiAlt ale podle ní prostředí pro extremisty nenabízí. „Společnost vyznávající onu známou poučku ‚svoboda tvé pěsti končí kousek před mojí bradou‘ totiž jakékoli "ultra" z podstaty věci nepřipouští. Není totiž možné svobodu jedince prosazovat a zároveň ji uzurpovat,“ míní Táborská.

Zástupci hnutí ProtiAlt se zúčastnili i dubnové odborářské demonstrace v Praze. Chtěli nejen dát najevo svůj nesouhlas s politikou odborů, ale také diskutovat s účastníky, zda vůbec vědí, za co a proč demonstrují.

Jak je demonstrující lidé přijali? „Na tuto otázku výmluvně odpovídá blog člena ProtiAltu pana Makovského, ‚Jak jsem potkal lůzu‘ a ano, můžu z vlastní zkušenosti tento popis potvrdit. Je známo, že dav se nechá lehce zmanipulovat k lecčemus nechutnému. Je také známo, že ti, kteří se cítí slabí a nesebejistí, stanou-li se součástí, pocítí sílu. Čehož samozřejmě v plné míře zneužívají organizace a aktivity oslovující právě ty domněle slabé a mylně nesebejisté,“ odsuzuje odborářskou rétoriku mluvčí ProtiAltu.