Odboráři s připravovanou normou nesouhlasí. Pohrozili, že pokud se bude v práci na ní pokračovat, nebudou chodit na jednání tripartity.

Stávku upravuje zákon o kolektivním vyjednávání. Týká se zastavení práce kvůli sporům při uzavírání kolektivních smluv. Ministerstvo práce začalo na novém zákonu pracovat po loňské červnové stávce v dopravě proti vládním reformám. Odbory ji vyhlásily před víkendem na pondělí. Soud je zastavil, protože akci neoznámily tři dny předem.

Předáci uváděli, že se protest týká hospodářských a sociálních zájmů, takže se na něj zákon o kolektivním vyjednávání nevztahuje. Přesto stávku odložili ze 13. na 16. června. Vláda pak prohlásila, že právě takové akce upraví zákonem, aby se při nich zajistil minimální provoz a snížil ekonomický dopad.

Odbory připravovaný návrh odmítají. Podle Českomoravské konfederace odborových svazů případné stávky proti reformám či vládě neupravuje a je jen reakcí na „politickou objednávku vlády“ po loňské stávce. Cílem je prý přitvrdit pravidla a pořádání stávek bránit. Předáci pohrozili, že nebudou chodit na jednání tripartity s vládou a zaměstnavateli, pokud kabinet mimo jiné nezastaví práce na zákonu.

Drábek před nedávnem řekl, že nyní jsou na stole jen teze budoucího zákona a o jeho výsledné podobě je připraven jednat. Na normě ale prý musel začít pracovat, protože „soud při rozhodování o stávce před rokem konstatoval, že je mezera v českém právním řádu“.

Seznam s jmény stávkujících lidí

Podle návrhu by stávku směly vyhlašovat jen odbory. Mohly by to udělat tehdy, pokud by o zastavení práce hlasovala aspoň polovina všech zaměstnanců a souhlasily přinejmenším dvě třetiny z nich. Organizátor by měl pět pracovních dní předem ohlásit důvody a cíle stávky, čas jejího zahájení i seznam pracovišť, jichž se akce dotkne. Nejpozději 24 hodin před začátkem by vedení mělo dostat jména lidí, kteří práci přeruší. Nově by nesměli stávkovat třeba pracovníci řízení letového provozu či městští strážníci.

Zachování anonymity mělo dosud bránit případnému tlaku na lidi, aby do stávky nešli. Podle autorů návrhu se pracovníci k účasti přihlásí ale už při hlasování, takže se stejně ví, kdo přestane pracovat. „Rozhodnutí stávkovat může mít dalekosáhlé následky. Zaměstnanec musí proto být schopen a ochoten se k němu přihlásit a stát si za ním,“ uvedlo ministerstvo. Podle něj je spravedlivé dát firmě jména, pak prý nebude nucena hledat jiné cesty, jak si „podstatné okolnosti“ pro svá opatření zjistit. Podnik tak bude moci lépe provoz zabezpečit a zabránit případným škodám a ohrožení zdraví, stojí v návrhu.