Na to podle komentáře Bohumila Doležala v MF DNES reaguje spousta dalších novodobých Jánošíků, například Slávek Popelka, který doporučuje všechno rozmlátit a až potom přemýšlet, nebo Roman Smetana, který reformuje systém malováním tykadel. I odbory se prý snaží proud lidového hněvu usměrnit, vědomy si, že sto tisíc řvoucích lidí na náměstí vydá za dva miliony voličů. Parlamentní opozice taky věří, že se s vlnou kritiky sveze, a ve sněmovně začínají znít podobné výrazy, jako na ulici. Ta doufá, že až se uvelebí u moci, lid ztichne.

Podle Doležala se při kritice současného systému zapomíná na to zásadní- že současný systém vznikl na troskách toho předešlého. Ten tloukl lidem do hlavy, že hybnou silou dějin je nenávist. Od převratu se snažíme propagovat tradiční hodnoty lásky k bližnímu. Podařilo se obnovit základní práva a svobody, tradiční politiku postavenou na souboji stran a soukromé vlastnictví.

Především ale byla vytvořena možnost režim, který nepochybně má nedostatky, reformovat. A tuhle výsadu je prý třeba bránit. "Kdyby toho všeho nebylo, sdíleli by dnes pánové Popelka, Smetana, Vondrouš, Viewegh, Dyk a další společnou ubikaci někde na Špilberku", uzavírá komentátor.