Jak ve svém projevu připomněl rokycanský starosta Vladimír Šmolík (ČSSD), je neustále potřeba si připomínat úlohu všech vojáků na osvobození naší republiky. „Dne 11. května 1945 byl v centru města před polednem americkými vojáky zastaven ujíždějící říšský protektor, nenáviděný K. H. Frank ve svém opancéřovaném mercedesu. Bylo to o dvě hodiny poté, co byla ustavena demarkační linie.“

Podle pplk. Jaroslava Maršáka z Českého svazu bojovníků za svobodu si byl tak jistý svým přeběhnutím k Američanům, že se vůbec neschovával a jel ve svém vojenském stejnokroji. S tím, že si jej Američané ponechají, se však přepočítal. V Praze pak byl odsouzen k trestu smrti. Rokycany nebyly ještě poslední město, kde se bojovalo. Tím skutečně posledním byla bojová akce ve Slivici u Příbrami o den později. Tam připomíná toto významné výročí polozapomenutá pamětní deska.

Henleina chytili Američané v Plzni

Jak pro ParlamentniListy.cz prozradil odborník na poštovní historii Jiří Neumann z Plzně, Konrada Henleina, šéfa sudetské župy, chytili Američané v krajské metropoli. Dlouho ale v zajetí nepobyl. Rozbil si brýle, podřezal si žíly a byl pohřben do společného hrobu na Ústředním hřbitově v Plzni.

Řada přítomných při pietním aktu, na kterém zazněly původní hymny Sovětského svazu a Československa – a samozřejmě Spojených států, neskrývala své dojetí, a to nejen ta nejstarší generace. Bylo vidět, jak řada členů klubů vojenské historie zpívá slova státních hymen.

Kdeže byli státníci…?

V zástupu čestných hostů, především pamětníků, byste však marně hledali čelní představitele kraje a natož pak vlády či ministerstev. Jako by se oficiální ceremonií v Praze vše odbylo. Jediným nejvyšším zástupcem byl místopředseda Poslanecké sněmovny Jiří Pospíšil (ODS), který sem přijel z obce Žihle na severním Plzeňsku, kde v dopoledních hodinách proběhl pietní akt k uctění památky pochodu smrti.