Ačkoli se o této věci příliš nehovoří, je tato skutečnost podle Hvížďaly velmi pavděpodobná a mnohem podstatnější než Rathovo vystoupení před poslanci před hlasováním o jeho zbavení poslanecké imunity.

"Vazba v případě tohoto vazebně stíhaného poslance může trvat nejdéle tři roky, z nichž jeden rok připadá na přípravné řízení a dva roky na řízení před soudem,"  prohlásil mluvčí ústeckého okresního soudu Jan Tichý. Hvížďala k tomu dodává, že soud má povinnost každé tři měsíce přezkoumat, jestli je vazba dostatečně odůvodněná, jestli nadále hrozí ovlivňování svědků nebo pokračování v trestné činnosti, případně jestli by obviněný mohl utéct do zahraničí. 

"Pakliže třeba po půl roce bude případ exhejtmana dr. Ratha vyšetřen, dá se předpokládat, že bude spíše propuštěn z vazby, než aby tam trávil celé tři roky, o kterých hovořil mluvčí ústeckého soudu. V takovém případě, podle našich platných zákonů, bude David Rath navštěvovat až do konce uplynutí svého mandátu Poslaneckou sněmovnu, pokud se nevzdá mandátu, protože si lze těžko představit, že by proces s ním byl dotažen do pravomocného rozsudku v tak krátké době," vysvětluje logicky Hvížďala.

Škárka, Bárta a Rath všichni pospolu

"A nebude tam v takové pozici sám: V Poslanecké sněmovně bude sedět spolu s dalšími nepravomocně odsouzenými poslanci pány Vítem Bártou a Jaroslavem Škárkou, kterému soudce Jan Šott navrhl zákaz výkonu funkce poslance na dobu deseti let," říká. A upozorňuje, že se dá předpokládat, že Rath bude své případné další působení ve sněmovně používat ne k tomu, aby hájil zájmy svých voličů, ale aby hájil zájmy své vlastní.

Řešením je změna Ústavy

Z tohoto důvodu chce otevřít diskusi o změně Ústavy ČR. Právní filozof působící na univerzitě v Cardiffu Jiří Přibáň mu k tomu řekl následující: "Řešení jsou různá, domnívám se, že by v tomto případě bylo žádoucí článek 25 v Ústavě doplnit o to, že mandát poslance zaniká v případě, že poslanec nebo senátor jsou odsouzeni za úmyslný trestný čin". Dodává, že k těmto účelům by měl fungovat zvláštní volební soud, proti jehož rozhodnutí by již nebylo odvolání.

Současná situace se dá prý řešit dvěma způsoby: změnou Ústavy nebo politickou kulturou. K té je ale skeptický. "Musíme si ale přiznat, že tady to zatím tak nefunguje, jak ukázal i případ dr.Ratha, sociální demokraté ho nedokázali přinutit k tomu, aby složil mandát, naopak se ho někteří začali zastávat a z toho, že ve sněmovně sedí poslanci, kteří jsou nepravomocně odsouzení či je proti nim vedeno trestní stíhání, se stává zvyk a veřejné mínění otupí. Proto by bylo zřejmě dobré, kdyby došlo ke změně Ústavy," uzavírá Hvížďala.