Jak píše ve svém komentáři na názorové stránce Práva, zatčení Davida Ratha vyvolalo v jisté části politického spektra vlnu euforie. Důvodem však podle Kellera není radost z dobré práce protikorupční policie, ale fakt, že se zbavili politika, který vadil. Objektivně však podle Kellera nelze úspěch policie v kauze Davida Ratha přeceňovat. Zase tolik se totiž prý nevyřešilo.

Keller vypočítává, že v rukou korupčníků každoročně uvízne zhruba 15 procent státních investičních zakázek. Připomíná, že stejných 15 procent z veřejných zakázek podle literatury tradičně propadá italské mafii v okolí Neapole a na Sicílii.

Kauzou Davida Ratha jsme, jak vypočítává, odhalili zhruba 0,04% prostředků, které každoročně zmizí. Teď už tedy podle něj zbývá jen najít zbylých 99,96 procent. Následně přináší výčet kauz, při kterých peníze mizely, od „ozvučování konferenčních sálů“ po „privatizaci jisté uhelné společnosti“.

„Všechny tyto kauzy však nějakým záhadným způsobem vyzněly do ztracena. Aby mohly být prošetřeny, muselo by být do akce nasazeno množství vyšetřovatelů, kteří mezitím z policie odešli, a vynaloženy prostředky, které jsou „z úsporných důvodů“ tvrdě kráceny,“ obává se sociolog.

Podle něj musí za těchto okolností být člověk velkým optimistou, aby věřil, že vše bude skutečně dotaženo do konce. Oněch 99,96% tak nejspíš zůstane neodhaleno.