"Doplnění členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) nebylo pouze o tom, kdo za dvě hodiny práce měsíčně bude pobírat odměnu - mizerných 22 tisíc, ale především o tom, zda v čele ÚSTR zůstane Dan Herman, či bude odejit," píše ve svém vyjádření Miroslav Krejča, senátor zvolený za ČSSD, který kvůli neshodám svoji stranu opustil a stal se členem senátorského klubu KDU-ČSL.

Především hlasy sociální demokracie v Senátu při dovolbě Rady rozhodly spíše o té druhé variantě, domnívá se Krejča.

Politický boj

"Ústav, který studuje nacistickou a komunistickou historii naší země, se tak bohužel stává kolbištěm politických ambicí – některé z nich aspirují na ovládnutí Ústavu a tím i naší relativně nedávné historie, jiné pak nepokrytě aspirují na zrušení všeho, co souvisí s rozkrýváním této historie. Pro někoho to možná bylo a je i vyřizováním si osobních účtů, pro někoho třeba i obava z toho, na co by se při bádání v Ústavu mohlo přijít," míní senátor.

Celé vyjádření senátora Krejči ZDE

Daniela Hermana, kterého zná osobně, si váží jako člověka i jako odborníka. "Je mi smutno z toho, co se nyní děje. Třeba i proto, že jsem to byl já, kdo dal dohromady Daniela Hermana a ÚSTR s Fraunhofer Institutem z Berlína, což byl impuls ke společným projektům těchto institucí," píše Krejča.

S případným odchodem Hermana z vedení ÚSTR nedává pokračování spolupráce přílišnou naději a možnosti podílet se na unikátních know-how tohoto institutu je prý odzvoněno.

Jede na plný plyn

"Dokáži si představit, jak asi v těchto dnech Danielu Hermanovi je. Sám jsem si tím prošel, když stojíte někomu v cestě a on udělá cokoli, aby vás odstranil. O to víc si ředitele ÚSTR vážím, protože nadále jede 'na plný plyn' a nenechá se hrou neschopných a zároveň všeho schopných vytočit," uzavírá Miroslav Krejča.