Pojem mezigenerační solidarita není něco, co osloví každého, a ne každý si její význam uvědomuje. I proto bývá starší generace částí mladé populace vnímána jako přítěž. „Vztahové nůžky mezi starší a mladou generací se rozvírají. Navíc je znát u mladé generace vzrůstající agresivita vůči starším, které považují div ne za příživníky," uvádí pro ParlamentníListy.cz poslankyně ČSSD Milada Emmerová.

Podle bývalé ministryně zdravotnictví je to dané i tím, že mladí lidé nyní málokdy vyrůstají s prarodiči, protože ti jsou ještě dnes často zaměstnaní, aby mohli pomáhat mladým. „Porozumění a laskavý vztah ke starším se vytváří právě při blízké komunikaci s prarodiči," upozorňuje Emmerová.

Sami senioři si myslí, že jsou přítěží

Navíc jsou mladí dnes odchovaní převážně internetem, agresivitou současných médií a filmů,v nichž jsou přesvědčováni, že jen mladí a silní mají právo na přežití. „Ale vůbec si neuvědomují, že čas běží velmi rychle a oni se dostanou do stejné role, jako ti, které dnes odmítají. „Čas je neúprosný," dodává poslankyně.

Profesorka Helena Haškovcová z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy je přesvědčena, že ke zhoršujícím se vztahům mezi generacemi přispívají i média. „Televize nedělá nic jiného, než že na nás chrlí, že stát nemá na důchody. Proto si i senioři myslí, že jsou pro společnost přítěží," říká pro ParlamentníListy.cz filosofka a profesorka lékařské etiky.

Nadávají na staré vyjma své babičky 

Podle ní má exministryně Emmerová pravdu a panuje prý na tom i shoda mezi odborníky. „Něco jiného je situace v rodině. Tam mají většinou i dospělá vnoučata k prarodičům pozitivní vztah. Když nadávají na vysoké důchody, tak to myslí všech ostatních vyjma své vlastní babičky," poznamenává profesorka Haškovcová, jejíž druhé vydání publikace Fenomén stáří slouží jako učební pomůcka při studiu sociálních věd, ale i pro instituce poskytující sociální služby.

„Vzrůstá počet mladých lidí, kteří nemají potřebnou kvalifikaci, proto ani práci. Pak se často uchylují k tvrzením, že starší lidé jim zabírají místa a i média často tento pohled akceptují. Už se ale nezmiňuje, že starší člověk většinou pracuje spolehlivě, nemá už malé děti, tak často zůstává v práci přesčas a i díky tomu odvede mnohdy lepší výkon než někdo mladší," hájí odbornice na vztahy generací ty dříve narozené.

Pro společnost jsou hodnotní příslušníci všech generací 

Se zhoršováním vztahů mezi starší a mladou generací nesouhlasí předsedkyně poslanecké Stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti Helena Langšádlová. „Takhle paušalizovat je nebezpečné. Každá rodina je přece jiná a jak já to vidím ve svém okolí, tak většinou jsou vztahy mezi seniory a mladými dobré," oponuje pro ParlamentníListy.cz poslankyně TOP 09.

Langšádlová uznává, že riziko zhoršení vztahu mezi mladými a staršími tady existuje. „Ale právě proto je třeba o mezigenerační solidaritě hovořit, volit při tom vhodné nástroje a připomínat, že pro společnost jsou hodnotní jak příslušníci mladé, tak i starší generace," říká poslankyně.

Není fér stavět seniory na roveň skutečným hrozbám

Proto je podle ní tak důležité, aby se politici chovali zodpovědně a říkali mladým, že se změní penzijní systém, že si lidé budou moci na důchod spořit v penzijních fondech, že by stát neměl na jejich důchody, až oni půjdou do penze. „Musíme hovořit o tom, že se prodlužuje doba dožití, a tím se nutně zvyšuje věková hranice pro odchod do důchodu," radí Langšádlová, jak lze také obrousit hrany mezi generacemi.

Socioložka Lucie Vidovićová coby maminka dvou malých dětí by pro dříve narozené nemusela mít ještě tolik pochopení, přesto se jich zastává. „Senioři jsou často stavěni do pozice obětního beránka, na kterého je svalována vina za vše. V politických vystoupeních jsou stavěni na roveň  ekonomickým krizím i globálnímu oteplování jako hrozba, to není úplně fér," prohlašuje pro ParlamentníListy.cz Vidovićová.

Omezit seniorům vstup do politiky by chtěla víc než polovina mladých

Připomíná srovnání průzkumů z let 2003 a 2007, podle něhož došlo k navýšení nelibosti s participací seniorů ve veřejné politice, respektive k prohloubení obavy z rostoucího počtu seniorů a jejich „šedé síly". S výrokem „Protože starších lidí stále přibývá, měli by mít omezenou možnost vstupovat do politiky, aby nemohli tolik ovlivňovat dění ve společnosti" vyslovilo v roce 2003 souhlas 35 procent respondentů, o čtyři roky později už 43 procent, ve věkové skupině 18 až 29 let se s ním ztotožnilo 52 procent dotázaných.

S výrokem „Hodně starších lidí si užívá spokojeného života, zatímco mladí lidé na ně musí pracovat" souhlasilo 19 procent respondentů v roce 2003 a o čtyři roky později 22 procent, ve věkové skupině 18 až 29 let zastávalo tento názor 40 procent dotázaných. S výrokem „Bohaté finanční dávky, jaké dostávají starší lidé, ubírají ze státní pokladny peníze, které by měly být poskytnuty mladším" se ztotožnilo 16 procent dotázaných v roce 2003, o čtyři roky později jich bylo jen 15 procent, ve věkové skupině 18 až 29 let to bylo 34 procent respondentů.

Stárnutí populace vytvoří tisíce nových pracovních míst

Ekonomická krize přitáhla ještě více pozornosti k tomu, jak velký díl státního rozpočtu spolknou výdaje na důchody. Socioložka poukazuje na to, že ona takzvaná hrozba důchodového systému se narodila v roce 1965, což jsou senioři roku 2030, takže kdo o nich mluví jako o hrozbě, obvykle podřezává větev, na které sedí.

Podle Vidovićové by nás krize naopak měla vést k zaujetí postoje dobrého správce veřejných prostředků, který se bude snažit využít všechen potenciál, kterým senioři oplývají. Jako pracovní síla, jako pracovní příležitost ve službách, jako konzumenti, plátci DPH a zdroje občanské společnosti. „Kolegyně v Polsku vypočítala, že stárnutí populace vytvoří potřebu 60 tisíc nových pracovních míst," podotýká socioložka.

Už v desateru se píše o mezigenerační solidaritě

Zároveň ale poukazuje na to, že je něco jiného nastavení společnosti jako celku viditelné v politických vyjádřeních a médiích a něco jiného osobní vztahy v rodinách a „na ulici". Zde vždy v historii a stejně tak i dnes panovala určitá rovnováha mezi mladickou revoltou vůči stáří a pozastavováním se seniorů na mladou generací na jedné straně a vzájemnou snahou spolu vyjít, něco se naučit a na konci se tolerovat na straně druhé.

„Dnes to má podobu Facebooku, ale jsme toho svědky už v hluboké historii. Jak já s oblibou upozorňuji, vzpomeňme na desatero přikázání. Už tehdy viděl Bůh potřebu mezigenerační vztahy řešit. Tedy nic nového pod sluncem," dodává pro ParlamentníListy.cz s úsměvem socioložka Vidovićová.

K věci:

Šéf lidovců Bělobrádek: Penzijní reforma je loupež století 

Vláda: Schváleno! Důchodová reforma nás ochrání před chudobou 

ČSSD: Peníze z fondů vrátíme lidem. Kalouskův muž: To neuděláte

Foto: Jan Bartoš, Centrum Elpida