Sociální demokraté napadli u Ústavního soudu zákony upravující sociální, zdravotní i penzijní reformu. V balíčku byla i norma ke vzniku Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) či změna dolní sazby DPH, která vzrostla z deseti na 14 procent.
ČSSD vadí především způsob schválení skupiny zákonů. Považují jej za protiústavní, vládní většina prý porušila demokratická práva opozice. Koalice totiž po vrácení zákonů Senátem rozhodla o sloučení rozpravy ke všem zákonům a omezila délku poslaneckých vystoupení na dvakrát deset minut. Reformní balíček pak poslanci schválili v neděli 6. listopadu 2011 krátce před půlnocí.
Ústavní soud ponechal 14 reformních zákonů jako celek v platnosti, provedl ale některé úpravy. Zrušil pět paragrafů dvou zákonů – zákona o zaměstnanosti a o zdravotních službách. Svým rozhodnutím tak vyškrtl z reformního balíčku zákonů povinnou veřejnou službu. Co to znamená? Úřad práce již tak nemůže vyškrtnout z evidence nezaměstnaného, který službu odmítne. Způsob přijetí zákonů, který opozice kritizovala, byl ale podle soudu v souladu s ústavou.
V návrhu k Ústavnímu soudu ale žádali poslanci z ČSSD zrušení všech 14 reformních norem kvůli proceduře jejich schvalování. Se svým návrhem tak uspěli pouze částečně.
Připomeňme, že povinná veřejná služba byla prosazená bývalým ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem. Podle soudu ale tato služba porušuje hned osm ustanovení základních právních předpisů.
Rychetský: Povinná veřejná služba odporuje Ústavě
Předseda soudu Pavel Rychetský v odůvodnění řekl, že povinná veřejná služba odporuje Ústavou zaručený zákaz nucených prací. Podle něj fakticky není rozdílu mezi touto veřejnou službou a trestem obecně prospěšných prací. V obou případech je to práce nedobrovolná a neplacená. Tato ustanovení Ústavní soud zrušil okamžitě dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Rychetský navíc zmínil, že je zcela lichá obhajoba ministerstva práce a sociálních věcí, že v dobách hospodářské krize v Evropě platí stav nouze, a to se vztahuje i na výjimku z Listiny práv a svobod.
Vypadla povinnosti přeregistrace provozovatelů nestátních zdravotnických zařízení
Ze zákona o zdravotních službách pak díky zásahu ústavních soudců vypadly některé věty, jež se týkají povinnosti přeregistrace provozovatelů nestátních zdravotnických zařízení a vymezují obsah Národního registru zdravotnických pracovníků. Soud škrtl také časové omezení takzvaného dříve vysloveného přání, jež může pacient učinit pro případ, že v budoucnu nebude schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotní péče.
Ústavní soud uznal, že postup koalice byl v rozporu s jednacím řádem sněmovny, protože mezi jednotlivými zákony se sloučenou rozpravou nebyla obsahová souvislost. Podle soudců to ale nevedlo k porušení základních ústavních principů. Zákony vrácené Senátem už totiž předtím prošly řádnou legislativní procedurou a trojím čtením v dolní parlamentní komoře. . Opoziční poslanci se tak mohli se zákony skutečně seznámit a navrhovat k nim i příslušné změny.
Benda: Prosadili jsme opatření, která měla znemožnit teror menšiny na většinu
S názory opozice dnes u ÚS nesouhlasil zástupce koalice, tedy Marek Benda z ODS. Podle něj sice postupovala koaliční většina ve sněmovně nestandardním, avšak legitimním způsobem.
„V okamžiku, kdy opozice řekla, že zahajuje obstrukční jednání, tak se koalice pokusila jen prosadit ta opatření, která měla znemožnit teror menšiny na většinu,“ zdůraznil Benda. „Musím také podotknout, že ani nebyla zkrácena rozprava. Všechny osoby tak mohly vystoupit v neomezené míře. Nejde ale, aby byla většina menšinou terorizována. Ústavní pořádek totiž dbá i na práva menšin,“ jal se před soudci hájit práva koalice Benda.
Nakonec připustil, že procedura přijetí 14 reformních zákonů byla nestandardní. Podle něj však šlo jen o reakci na předchozí opoziční obstrukce.
„Sloučení rozpravy znamenalo to, že každý z poslanců, který chtěl vystoupit k zásadním reformním zákonům, měl možnost ke každému bodu vystoupit přibližně 1,5 minuty," hájil ale námitky za navrhovatele šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc, který poukazoval zejména na tento nedostatečný prostor věnovaný sněmovní diskusi o napadených zákonech.
Rychetský dopoledne přečetl návrhy levicových poslanců, v nichž byly obsaženy námitky proti zákonům. Poté krátce promluvili ti, kteří u ÚS zastupovali jednotlivé politické strany. ČSSD u Ústavního soudu zastupoval již zmíněný Jeroným Tejc, Poslaneckou sněmovnu pak taktéž jmenovaný Marek Benda (ODS), Senát Alena Gajdůšková (ČSSD) a opoziční senátory reprezentoval právník Jan Mach.
Jediná KSČM neměla u soudu nikoho, nikdo z této strany do Brna totiž nedorazil, ačkoliv komunističtí poslanci trvali na veřejném jednání. Po návrhu sociálních demokratů obdržel totiž ÚS ještě podněty od 41 poslanců KSČM, kteří žádali zrušit celý zákon o zdravotních službách, a skupiny senátorů, která napadla některé paragrafy téhož zákona. ÚS sice jejich návrhy odmítl, ale komunisty i senátory přizval jako vedlejší účastníky.
KSČM kvůli absenci kohokoliv z poslanců dostala ale od ÚS pokutu sto tisíc. Komunisté se totiž omluvili až dnes ráno.
„Protože jsem byl zaneprázdněn jiným závažným jednáním, učinil jsem kroky, aby předkladatele ústavní stížnosti na jednání Ústavního soudu ČR zastupoval někdo jiný. Došlo při tom k selhání konkrétních osob, které to měly zajistit, z čehož vyvodím konkrétní důsledky,“ uvedl pak předseda KSČM Vojtěch Filip v tiskovém prohlášení pro ParlamentníListy.cz.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb