Pochybnosti zvláště u těch, kdo chtějí navrhnout prezidnetského kandidáta bez podpory některé z parlamentních stran, vyvolává možnost zpochybnění kandidatury díky nepravým podpisům v archu. Ten musí obsahovat minimálně 50 tisíc podpisů s uvedením adresy a data narození každého ze signatářů. Podle Rychetského zde nastává problém. "Není zákon, který by stanovil, kdo má právo zpochybnit, napadnout u soudu pravost té petice, není stanoveno, u kterého soudu," uvedl v ČT.

Budoucí zákon mluví o přezkumu Ministerstvem vnitra

"Kdo může takovou žalobu podat a kam? Patrně každý volič, to je šest nebo sedm milionů stížností," nastiňuje teoretickou variantu průběhu první přímé volby prezidenta šéf Ústavního soudu. Má pravdu i vzhledem k prováděcímu zákonu z dílny Ministerstva vnitra, který nyní míří do vlády.

MVČR navrhuje dvě varianty. V první by náhodně vybralo na každé petici se jménem kandidáta 8.500 podpisů, jejichž pravost by prověřili úředníci. Pokud by více než jedno procento nebylo v pořádku, bude se pokus opakovat. V případě stejného výsledku je kandidát vyřazen, u méně než procenta nesouhlasejících údajů se takoví signatáři vyřadí. Druhá varianta dokonce počítá s kontrolou všech údajů na elektronické verzi petice, zde by se opět nezapočítávali ti, kdo uvedou nesprávné údaje.

Nás zpochybnit mohou, lidi navržené parlamentem ne. Diskriminace?

Zatímco Rychetský v ČT důrazně varoval před situací, kdy nikdo neví, kdo vlastně může petice zpochybnit, politici malých stran varují před dalším efektem, který dvojí způsob navrhování kandidátů (peticí z řad občanů nebo pomocí skupiny zákonodárců) může přinést.