Než si začneme povídat o zlatu a drahých kovech, prozraďte nám, co děláváte běžně o sobotní půlnoci, kdy tento rozhovor vychází?

Zajímavá otázka. Rozlišuji dva druhy sobotní půlnoci; běžnou a sváteční. Běžná sobotní půlnoc, v případě, že ještě nespím, probíhá ve znamení četby či sledování dokumentů. Sváteční sobotní půlnoc pak  trávím s přáteli v nějakém útulném baru.

K noci patří též snění - sní i člověk, kterého obchodování s drahými kovy živí, třeba o zlatém pokladu?

Možná Vás překvapím, ale o zlatém pokladu sním možná víc než kdokoliv jiný. Většina z nás zná zlatý poklad především z příběhů o pirátech či z románu Hrabě Monte Christo. Má představa se liší především v konkrétnosti a zaměřuji se na skutečnou podobu té hromady zlata. Jako numismatik vidím konkrétní mince, a ty mi umožňují cestovat v čase do jednotlivých období civilizace.

Budu-li ještě touto otázkou pokračovat poněkud v osobnější rovině, vzpomenete si, co zlatého jste v životě jako první získal a případně v kolika letech?

Když pominu některé sportovní úspěchy, ve kterých jsem obdržel spíše „formální” zlato, tak jsem první skutečné zlato dostal od mého dědečka. V 15 letech jsem od něj dostal první zlatou minci. A s ní i celoživotní zálibu v numismatice.

Obchodování se zlatem zažívá i v naší zemi v posledních letech boom. Má na to vliv finanční krize?

Finanční krize má bezesporu zásadní podíl na situaci kolem drahých kovů. Nesmírně důležitým faktorem je ale informovanost obyvatel o této formě investice z pohledu historie. Zlato je jedním z nejstarších aktiv. Jeho vliv můžeme vystopovat až do období před více než 5000 lety. Za tuto informovanost tedy zajisté vděčíme novodobé finanční krizi.

Liší se, pokud můžete srovnat, nějak čeští zákazníci od těch zahraničních? Ať už třeba objemem nákupů, tak třeba způsobem nákupů či jejich formou?

Pohled českých a zahraničních zákazníků se liší velice významně. Velká část populace investuje do zlata již celé generace a hlavně ve vyšším objemu. Pro naši zemi je to však poměrně nový sektor investic. Na rozdíl od zahraničí, kde tvoří investice do těchto aktiv od 10% (Evropa, Amerika) až po 40% (blízký východ, Asie) celého portfolia. U nás je to stále pouhých 3-5%. Nicméně situace se každým rokem zlepšuje a věřím, že se v tomto ohledu alespoň přiblížíme našim sousedům.

Je nyní nějaký trhák ve světě obchodování se zlatem? A pokud ano, doporučil byste ho? Proč?

Předně je třeba si uvědomit, že investice do zlata se neomezuje pouze na formu zlatých slitků či investičních mincí. Nejzajímavější segment na trhu se zlatem a stříbrem je bezesporu numismatika. V tomto sektoru lze nalézt mnoho Vámi zmíněných „trháků”. Je jich tolik, že nejdou ani vyjmenovat, natož pak popsat v jednom rozhovoru. Rozhoduje především představa klienta a řada dalších faktorů. Sem patří třeba emitent, lokalizace, likvidita, časový horizont či objem investice.

Před časem se objevily názory, že nákup zlata a drahých kovů může být pro mnohé Čechy výhodnou formou spoření na důchod. Dokonce spolehlivější, než Nečasovou vládou schválené další pilíře penzijního spoření (které mají být v příštím roce zase zrušeny, pozn. red.). Souhlasíte s tím? Ať už ano, či ne - proč?

Zlato či stříbro jako prostředek pro zajištění budoucnosti, důchodu či samotné diverzifikace vlastního majetku dává zajisté smysl. Je ale důležité zvolit správnou formu. Pokud jde o spoření, má tato forma své výhody i nevýhody.

Začněme od konce. Pokud nemáte naspořeno dost peněz, zaplatíte podstatně víc. Nízkogramážové slitky jsou zatíženy nejvyšší marží, kterou tvoří poplatek za zpracování. Ten může tvořit až 30% navíc oproti burzovní ceně! Další mínus spočívá v okamžité nedostupnosti vašeho zlata či stříbra v nějaké mimořádné situaci.

ZDE DALŠÍ PŮLNOČNÍ ROZHOVORY

Zdánlivým řešením jsou nabídky společností, které vaše peníze investují do zlata za vás a mohou nakoupit ve velkém. Ale musíme se podívat na samotný princip tvorby jejich zisku. Děje se to třemi cestami. Nejvíce rozšířený model je založen na vysokých vstupních či doprovodných poplatcích. Po sečtení všech nákladů zjistíte, že jste sice ušetřili za marži rafinerie, tedy za cenu za gram, ale na dalších poplatcích o tento zisk přijdete. Další z cest, jak realizovat zisk, je netržní cena drahých kovů. Některé společnosti sice nepožadují vstupní poplatky, ale výrazně vyšší cenou drahých kovů realizují opět svůj nepřiměřený zisk. Poslední, multilevelový, model vlastně vychází z obou výše uvedených cest. Nejvyšší podíl zisku je aplikován v rámci vstupního poplatku. Ten fakticky slouží jako odměna za první stupeň pyramidy multilevelu. Na obranu tohoto modelu je třeba říci, že některý klient prostě chce touto cestou „podnikat“ a je si vědom rizik. Já proto doporučuji okamžitý nákup fyzického zlata, a to i za cenu vyšší marže při nákupu nízkogramážových slitků.