Důvody toho, proč zatím Češi projevují značně nižší zájem, než bankovní instituce očekávaly, jsou přitom různé. Společné však mají jedno – nedůvěru. „Lidé se mi svěřují s tím, že raději než do nějakých fondů, budou ukládat peníze do polštáře. Tomu důvěřují v dnešní době, jak říkají, daleko více i než bankám,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz šéf Asociace odborových svazů Bohumír Dufek. Jak dodal, objevují se dokonce i hlasy, aby zmizel v případě zájmu konkrétní osoby i 1. pilíř důchodového připojištění.

SLEDUJEME téma: DŮCHODOVÁ REFORMA

„Lidé totiž poukazují na to, že tím přispívají jen do fondu, z kterého stejně vláda ukrajuje tak, že na budoucí důchodce nic nezbude anebo to budou zcela podhodnocené prostředky. Mnozí proto říkají, že by si raději i tyto finance ukládali v hotovosti sami – a ano, opět mluví o matraci nebo polštáři, jak tomu bylo za starých časů,“ uvedl Dufek. To, do jaké míry to myslí ti lidé s nadsázkou a do jaké míry vážně, se dá těžko rozklíčovat. Každopádně objevují se i hlasy o tom, že lidé hledají alternativu spoření například investicemi do zlata. Má to – jako vše – sice svá rizika, přesto zájem stoupá.    

Jen vloni koupili Češi čtyři tuny zlata

Jen v loňském roce Češi nakoupili celkem zhruba čtyři tuny zlata. Znamená to, že střadatelé napříč všemi příjmovými skupinami za ně utratili kolem čtyř miliard korun. A skutečně zlato nenakupují jen vysokopříjmové skupiny obyvatelstva.

Pravdou však je, že někteří finanční experti varují před tím, aby lidé vše investovali jen do zlata. „Do zlata má smysl dát 10 až 15 procent peněz. Důrazně bych však chtěl varovat ty lidi, kteří by chtěli v bance vybrat všechny úspory a koupit si za ně jen zlato,“ říká obchodní ředitel firmy Conseq Lukáš Vácha.