Kandidát na prezidenta Vladimír Dlouhý se podivuje nad tím, jak se chovají odbory v České republice. Fakticky se z nich stává politická síla, ačkoli nikdo z jejich představitelů nenese politickou odpovědnost. Kdysi přitom odborářské organizace vznikaly z úplně jiných důvodů. Měli bránit jednotlivé zaměstnance před zvůlí majitelů firem. To už prakticky dnes nedělají.

Proč se zaměstnavatelé a zaměstnanci nebrání

„Ani si nevzpomínám, kdy jsem slyšel vrchní odboráře brojit proti zaměstnavatelům, vlastníkům. Jako by se potichu a nenápadně odborové centrály proměnily ve svého druhu politické strany. Jsou z principu vždy v opozici proti vládě, nikdy nenesou za nic odpovědnost. Jejich svatou povinností je nesouhlasit, protestovat, pohoršovat se – a to vše takovým tím lidovým způsobem, aby měl člověk dojem, že se tak činí jeho slovy, neboť odboroví vůdci jsou, sakra, taky jenom vobyčejný lidi a servítky si neberou," poznamenává Dlouhý.

Celý text ZDE

Sami odboráři přitom uznávají, že jejich protesty proti vládě nedosáhly takových rozměrů, v jaké sami doufali. To však předsedovi Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslavu Zavadilovi nebránilo burcovat ke generální stávce a to ještě celotýdenní.

Dlouhému není zcela jasné, proč se hlasitěji neozývají právě majitelé firem, které stávky poškozují především. „Také nevím, proč se více neozvou zaměstnavatelé. Stávka poškodí jak je, tak nakonec zaměstnance samotné. Zkomplikují život těm, kteří mají na vládu možná také pifku. A snad získají popularitu u těch, jimž zlost na politiky v Praze zatemňuje racionální uvažování. A o to asi jde především. Pánové, nechcete si založit politickou stranu? Já vím, nechcete," uzavírá Dlouhý.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.