V posledních volebních průzkumech agentur CVVM, STEM, Factum či SANEP se můžeme dovídat o průměrně vysokém procentu hlasů. Volební průzkumy a jejich metodika měly podle komentátora úterních MF Dnes Daniela Prokopa v posledních letech sklon zisk KSČM systematicky nadhodnocovat.

Podle Prokopa před volbami v roce 2006 odhadovalo pět výzkumných agentur komunistům zisk průměrně 15,5 procenta hlasů. Přesto dostali pouze 12,8 procenta. To se opakovalo i o čtyři roky později. Komunisté v průzkumech měli 13,2 procenta, ve skutečnosti to pak bylo pouze 11,2 procenta.

Tradičně konstruované volební modely totiž vycházejí z rozhodnutých voličů, upozorňuje analytik společnosti MEDIAN Prokop. „Výzkumníci z respondentů, kteří avizují či nevylučují účast u voleb, odříznou nerozhodnuté,“ míní. To jsou lidi, kteří by k volbám šli, ale nevědí jistě, koho by volili. Až ze zbytku se spočítá volební model.

„Problém je, že tím vlastně předpokládáme, že tito voliči budou nakonec volit jako rozhodnutí. To však často neodpovídá realitě. Nerozhodnutí voliči nejsou nepopsané listy a často váhají mezi volbou 2 až 3 stran,“ vysvětluje Prokop. A to se projevuje právě u komunistů. Renomované agentury si jakýsi „faktor nerozhodnutých voličů“ uvědomují a snaží se jej různými způsoby řešit.

30 % voličů je poměrně málo

„S nadsázkou řečeno – komunisty člověk buď volí a je poměrně imunní k alternativám, nebo o nich ani neuvažuje,“ píše Prokop. Dále se zmiňuje, že hrozba nástupu komunistů je pro české pravicové strany účinným prostředkem k aktivizaci voličů. „Přitom KSČM má dnes důvěru asi 30 procent občanů ČR, což je na dlouhodobě opoziční stranu stále poměrně malé číslo. Zvláště stojí-li v opozici k nejméně oblíbené vládě posledních let,“ dodává sociolog.